Lešanská 1176 / 2a, 141 00 Praha 4, | Tel.: +420 221 592 961
Úřední hodiny: pondělí – pátek 8:00 – 15:00 hod., jinak po domluvě
 

Ohrožení volně žijící zvěře přípravky na ochranu rostlin

Institut ekologie a chovu zvěře s.r.o.
Ohrožení volně žijící zvěře přípravky na ochranu rostlin
Zpráva pro MZe ČR – Odbor zemědělské výroby
2 000
Řešitelé : Doc. MVDr. Karel Bukovjan, CSc.
Ing. Boris Hučko, CSc.
Ing. František Havránek, CSc.

Cíl řešení

V poslední době je nejen v zahraničí, ale i v České republice věnována zvýšená pozornost sledování zdravotního stavu zvěře. Některé druhy zvěře lze z obecného hlediska považovat, vzhledem k jejich biologii, reprodukčním cyklům, relativně rychlému sledu následných generací či potravní specializaci za vhodné a přirozené bioindikátory úrovně kontaminace jednotlivých ekosystémů.

Nynější rozvoj hospodářsky exploatované, tzv. kulturní krajiny je důsledkem násilně přetvářené přírody a to jak z hlediska zemědělské výroby a lesního hospodářství, tak i industrializace a odpadového hospodářství. Tento komplex v praxi vyústil v dlouhotrvající potlačování autoregulace ekosystémů, což je patrné již od padesátých let.

Zvěř na změny v ekosystému reaguje citlivě změnami svého zdravotního stavu a deponováním xenobiotik ne jen v jejích tělních systémech, ale i reprodukčních orgánech. Změny zaznamenáváme především na játrech, ledvinách, plících, na slezině, méně často pak na srdci, mozku, gastrointestinálním traktu, reprodukčních orgánech a vzácně na RES-systému, či depotní tukové tkáni.

Samostatnou kapitolou je pak výskyt vrozených vad a nádorových onemocnění, které mají vzrůstající trend.

Právě v krvi, krevní plazmě, či ostatních tekutinách zastihneme často s předstihem změny v koncentracích jednotlivých parametrů. Základní změny v morfologii a následně porušené funkci detoxikačního systému nalezneme pak především u jater.

Postižení výše uvedených skutečností je však velmi náročné jak na terenní šetření, tak na laboratorní vyšetření. Prostředky poskytnuté pro zpracování předkládané studie zadavatelem ani zdaleka nepokrývají reálné náklady na vlastní řešení. Předkládaný výstup obsahuje přehled nejnovějších výsledků, kterými řešitelské pracoviště disponuje a které byly uvolněny se svolením dalších zadavatelů.

Pro zpracování zprávy bylo použito výsledků práce "Stanovení referenčních hodnot jaterních transferáz v krvi zajíce polního v České republice" autor Doc.MVDr.K.Bukovjan,CSc.

Metodika

Pro monitoring ohrožení populací lovné zvěře přípravky na ochranu rostlin byly zvoleny tři zdroje informací:

- ve spolupráci s ekologickou komisí Českomoravské myslivecké jednoty byly osloveny všechny okresní organizace, od kterých bylo požadováno nahlášení všech úhynů zvěře u kterých by bylo možno předpokládat zavinění aplikací přípravky na ochranu rostlin

- o spolupráci byly požádána Státní veterinární správa respektive její pověřená pracoviště, to znamená : Informační centrum ve Vratislavicích a příslušní pracovníci - ekologové Okresních veterinárních zpráv

- pro zpracování zprávy byly použity údaje ze šetření provedených kooperujícím pracovištěm Ošetřovna pro drobná zvířata a zvěř - laboratoře, biomonitoring (řešitel:

Doc.MVDr.Karel Bukovjan,CSc.)

Výsledky

1. Výsledky dotazníkové akce v rámci ČMMJ

Celá akce neposkytla žádné výsledky, přestože byly osloveny všechny okresní organizace ČMMJ, bylo za rok 2000 registrováno pouze jedno ohlášení úhynu

srnčí zvěře v blízkosti porostu řepky.

2. Údaje registrované v rámci pověřených pracovišť Státní veterinární správy

Do 30.1.2001 nebyly od specializovaného pracoviště ve Vratislavicích uvolněny informace o otravách zvěře za roky 1999 a 2 000.

Na základě přímého oslovení všech Okresních veterinárních zpráv - pracovníků ekologů, lze konstatovat, že v ČR nebyl v roce 2 000 registrován ani jeden případ otravy zvěře přípravky na ochranu rostlin.

3. Vyhodnocení subletálních nálezů v populacích zaječí zvěře

a. Literární přehled

Za základní práce v oboru ranné postmortální diagnostiky, jejímž základem jsou biochemická a hematologická vyšetření, lze doposud považovat příspěvky

MAZURKIEWICZe (1966), KRINKIho a PIELOWSKIho (1975), ONDERSCHEKy (1982), FANTY a BUKOVJANA (1989), TATARUCHové a STEINECkové (1984), BUKOVJANA et al., (1989,1991), KUČERY (1989) dále pak ČREPA a ŠVICKÉHO (1991).

Posledně uvedení autoři se zaměřili na problematiku enzymové aktivity transferáz po aplikaci organofosfátového insekticidu Sapecron R50 EC.

b. Materiál a metodika

Zkoumaná zaječí zvěř pocházela prakticky ze všech základních zemědělských výrobních typů a případně na ně navazujících lesních komplexů.

Bezprostředně po zásahu, nejdéle však do tří minut byla přímou kardiální punkcí odebrána krev, která se v případě sera nechala běžným způsobem vysrážet a v případě krevní plazmy byl jako antikoagulační přípravek použit Heparin Spofa v běžných dávkách a následně pak centrifugace. K jednotlivým analýzám bylo použito spektrofotometrických metod a reagencií Bio-La-testů (setů).

Patomorfologické změny jaterní tkáně byly posuzovány na základě histologických vyšetření, kdy byly vzorky o rozměrech 10 x 10 mm fixované v 10ti % formolu následně zpracovány parafinovou metodou. Za základní barvení byl zvolen hematoxylin - eozin, z barvení speciálních či selektivních metoda stříbření dle Gomoryho, fyrokyanidová dle Perlse, skupina barvení sudanových a trichromových.

Celkm bylo vyhodnoceno 361 vzorků plazmy (sera) na aktivitu základních jaterních transferáz rozdělených do pěti samostatných souborů: I. Zvěř bez podstatného patomorfologického nálezu (n=106), II. Zvěř s lehkými (počátečními) změnami jater (n=73) zpravidla s možností reparace, III. Zvěř postižená středním stupněm jaterní dystrofie (n=137), zvěř s těžkým postižením jater (n=27) a V. zvěř postižená intoxikací desikanty (a=17). Získané výsledky byly vyhodnoceny základními matematicko statistickými metodami a průkaznost mezi jednotlivými soubory byla provedena na hladině 0,05 tj. při 95 % pravděpodobnosti.

c. Výsledky

Asparátaminotransferáza (SGOT, GOT, AST)

Vysoká aktivita AST (2,65 ukat.1-1 + 0,63) byla zazanamenaná c souboru č.V., tj. u jedinců intoxikovaných desikačními repelenty. V rámci patomorfologického vyšetření byly zaznamenány těžké degenerativní změny jaterní tkáně a ve dvou případech i změny, které byly typické pro počínající jaterní cirrhozu.

O něco méně nižší byla aktivita u souboru č.IV. (2,49 ukat.1-1 + 0,47. U této skupiny byly nálezy na játrech pestřejší a jednalo se o vysloveně ireparabilní léze.

Nejnižší koncentrace byly zaznamenány u relativně zdravých jedinců bez podstatného patohistologického nálezu tj. soubor č.I.(0,73 ukat.1-1 + 0,01) a u souboru zvěře s lehkými jaterními změnami zpravidla nespecifického charakteru, nebo s možností reparace.

Poměr mezi AST a ALT tj. transferáz majících vztah k akutnímu poškození jater činil u souboru I. 1:1,29, souboru II. 1:1,52, souboru III. 1:1,44, IV. 1:2,02, V. 1:2,01. Rozdílné

poměry mezi AST a ALT mezi souborem II. a III., dále pak IV. A V. lze považovat za vzájemně srovnatelné i při charakteru postižení tkáně.

Statistické vyhodnocení souborů je shrnuto v příloze č.1., statistická průkaznost (p=0,05) následně v příloze č.3 a grafické vyjádření závislosti aktivity transferáz na poškození jater pak v příloze č.2.

Alaninaminotransferáza (SGPT, GPT, ALT)

Tato významná transferáza, mající vztah k akutnímu poškození jaterní tkáně, vykázala tyto statistické výsledky. Ve skupině č.I. byla zaznamenána nízká aktivita (0,565 ukat.1-1 + 0,025) oproti jiným souborům zaječí zvěře (III. 0,79 ukat.1-1 + 0,01, IV. 1,23 ukat.1-1 + 0,06, V. 1,32 ukat.1-1 + 0,34). Srovnatelná aktivita byla zjištěna mezi soubory relativně zdravých jedinců a jedinců s lehkými změnami jaterní tkáně (II. 0,50 ukat.1-1 + 0,08).

Statistické vyhodnocení je shrnuto v níže uvedených přílohách, statistická průkaznost mezi soubory (p=0,05) je pak v samostatné příloze č.3.

Gama-glutamyltransferáza (GGT, RMT)

Vyšší koncentrace gama-glutymyltransferázy zjišťujeme následně po zvýšení aktivity AST i ALT. Prakticky lze konstatovat, že se změnami v aktivitě tohoto enzymu začíná docházet při déle trvajícím mnohdy již chronickému průběhu nemoci k současně postupnému poškozování jaterního parenchymu.

Velmi vysoká aktivita byla zaznamenána u souboru č.IV. a V. (0,55 ukat.1-1 + 0,03 a 0,66 ukat.1-1 + 0,05), rovněž velmi vysoká byla pak u souboru č.III. (0,49 ukat.1-1 + 0,13). Poloviční aktivita proti souborům VI. a V. byla u souboru s lehkými změnami jaterního

parenchymu (0,29 ukat.1-1 + 0,07 a třetinová aktivita pak u relativně zdravých jedinců, tj. bez podstatného patomorfologického nálezu (0,185 ukat. 1-1 + 0,005).

Matematická průkaznost mezi jednotlivými sledovanými soubory je uvedena v příloze č.3, grafické znázornění závislosti na koncentraci a poškození jater pak v příloze č.2.

d. Souhrn

Z uvedeného vyplývá, že vyšší aktivitu AST i ALT zjišťujeme u zaječí zvěře postižené především akutním poškozením jater, na kterém se mohou v našich podmínkách podílet různé noxy, především však bakteriální a virové, intoxikace pesticidními přípravky, organickými polutanty i rizikovými chemickými prvky.

Jedná se o nálezy charakterizované jako jaterní steatozy, nekrotické změny, cholestázu, dále pak akutní hepatitydy a ojediněle se vyskytující splenitidy, které se vyskytují zvláště v předjarním období a pozdním létě.

Závěry

1. Lze konstatovat, že v ČR chybí funkční systém evidence úhynů zvěře vyvolaných aplikací přípravků na ochranu rostlin (jedná se především o drobnou zvěř - zajíc, koroptev, bažant, králík, holub, kachna atd.).

2. Důvody jsou následující : - zvěř většinou hyne na skrytých místech, kde bývá zřídka nalezena

- kadavery zvěře mizí z terenu, v důsledku působení biotických a abiotických činitelů, v průběhu několika málo dnů (drobná zvěř)

- uhynulou zvěř nalézají většinou myslivci, kteří musí z vlastních prostředků zajišťovat dopravu vzorků na vyšetření a často hradí i vlastní vyšetření

- provedená veterinární vyšetření nemohou v řadě případů dát myslivci, který je hradí, doporučení konkrétních opatření pro eliminací dalších úhynů ( míněna jsou opatření která by mohli realizovat myslivci)

- v důsledku výše uvedených dvou bodů upouští myslivci v řadě případů od dodávání úhynů drobné zvěře na vyšetření

3. Přestože v rámci ČR nejsou evidovány úhyny drobné zvěře v důsledku aplikací přípravků na ochranu rostlin, je na základě speciálních vyšetření zřejmé, že k nim dochází , třebas ne bezprostředně po aplikaci. Bezpochyby však dochází k poškozování zdravotního stavu včetně snižování reprodukčních schopností, nárůstu nádorových onemocnění atd.

4. Situaci je nutno řešit : - zajištěním speciálních testů pro akreditaci přípravků na ochranu rostlin

- materiálním zajištěním sítě monitoringu zdravotního stavu a úhynů zvěře ze strany státu (vyšetření provádět na specializovaných pracovištích)

Seznam literatury

1. Bukovjan,K., et al. 1989: Patomorfologické změny a hladiny aflatoxinu B1 v jaterní tkáni ulovené zaječí zvěře. Folia venatoria 19, s.217 - 224.

2. Fanta,B., Bukovjan,K. 1989: Zajíc polní - bioindikátor rostlinné výroby. Celostátní konference ČSVTS Brno VŠZ, s.99.

3. Črep, K., Švický, E., 1991: Poznatky získané experimentálním studiem herbicidů u zajíce polního. Folia venatoria.

4. Krynski,A., Pielowski,Z., 1975: Sezonowe zmieny aktiwnosci enzymow krwi sarn (Capreolus capreolus), zajcew (Lepus europaeus). Med. Weterynaryjna, s.426 - 427.

5. Kučera,O., 1989: Změny v hematologických hodnotách zaječí zvěře a jejich vliv na početní stavy zajíců. Podkladová zpráva pro závěrečnou zprávu VÚLHM, 13 s.

6. Mazurkiewicz, M., 1966: Studies an the European Hare. XIV. Same physiological Charakteristics of Blood XI., s.497-502.

7. Onderscheka,K., et al., 1982: Normalwerte von Wildtieren, Teil 1.: Feldhase. Ringelverlag. Forsch.I.W., Wien.

8. Páv,J., 1985: Zdravotní stav zajíce polního v různých zemědělských oblastech. VÚLHM.

9. Štěrba,F., 1984: Monodietní syndrom zajíců. Veterinářství XXXIV, 2, s.76-78.

10. Tataruch,F., Steineck,T., 1984: Haematologische Untersuchungen beim Feldhasen. Zeitschrift f. Jagdw., 39, s. 25-34.

Přiložené dokumenty

 my_13_59_17.htm (htm - 12,03 KB)

Kompletní text

 
Národní myslivecké slavnosti 2018 Navštívili jste letos naše Národní myslivecké slavnosti a jak jste byli spokojeni?
 
161
 
19
 
240


Partneři webu

Honitba roku Ministerstvo zemědělství Lesy České republiky, s.p.