Stavy zvěře v záplavových oblastech

ÚVOD

Záplavy, které v roce 1997 postihly řadu regionů na severní a jižní Moravě, postihly jistě i populace jednotlivých druhů zvěře. Cílem řešeného výzkumného úkolu bylo ověřit vliv výjimečných přírodních podmínek na populační dynamiku hlavních druhů zvěře a popsat schopnost vyrovnání vzniklého deficitu.

Právě pro řešení uvedeného problému se jevilo výhodné použít nových technologií, umožňujících noční sledování a sčítání zvěře. Zhodnocení využitelnosti těchto zařízení v myslivosti je pak samostatnou kapitolou předkládané zprávy.

STAV ŘEŠENÍ V ZAHRANIČÍ

O řešené problematice, poškození populací zvěře povodněmi, nebyly v literatuře shledány prakticky žádné údaje. Aktuální informace však byly získány kontakty s Forschungsstelle für Wildökologie und Jagdwirtschaft v Eberswalde (Brandenbursko). Uvedené pracoviště řešilo tutéž problematiku v Německu.

Po povodních v červenci 1997 se pracoviště zaměřilo na východní část okresu Oder-Spree o výměře cca 5500 ha. Nadmořská výška sledovaných honiteb byla asi 20-22 m n. m., s intenzivní zemědělskou výrobou (průměrná výměra honu 43 ha), ze zalesnění zůstaly v krajině jen zbytkové lesíky a pásové dřevinné formace. Hlavními plodinami zde je obilí, pšenice, řepka a cukrovka.

Vlastní řešení problému poškození populací zvěře záplavami bylo rozděleno do čtyř okruhů :

- rekonstrukce a zlepšení kvality prostředí,

- kontrola predátorů,

- zazvěřování drobnou zvěří,

- vědecké sledování a řízení

Takto získané výsledky jsou ovšem, podobně jako u nás, vzhledem ke krátké době sledování, pouze předběžné.

Jednotlivé výše uvedené problémové bloky byly řešeny následujícím způsobem:

- V severní oblasti kraje bylo na jaře 1998 vysazeno 12 000 kusů dřevin a na podzim 1998 a jaře 1999 ještě 5000 kusů dřevin. Tak vzniklo asi 20 km nové pásové zeleně v krajině. Jednalo se především o jasany, duby, olše, lípy, vrby, ptáčnice a dalších

dvanáct druhů křovin. Výsadba byla samozřejmě plánována tak, aby byla co nejfunkčnější z hlediska myslivosti.

- Kontrola predátorů byla po úpravě prostředí stanovena jako druhý krok co do významu pro rekonstrukci populací drobné zvěře. Ve sledované oblasti byly registrovány v jednotlivých letech následující úlovky: liška 1994/95 - 109 ks, 1995/96 - 224 ks, 1996/97 - 175 ks, 1997/98 - 159 ks, 1998/99 - 171 ks, do 22. 8. 1999 - 159 ks; kuna stolní 1994/95 - 6 ks, 1995/96 - 6 ks, 1996/97 - 3 ks, 1997/98 - 4 ks, 1998/99 - 4 ks; mink 1994/95 - 0 ks, 1995/96 - 19 ks, 1996/97 - 21 ks, 1997/98 - 8 ks, 1998/99 - 8 ks; divoké prase 1994/95 - 83 ks, 1995/96 - 104 ks, 1996/97 - 71 ks, 1997/98 - 62 ks, 1998/99 - 60 ks. Prudce narůstaly stavy mývalovce: 1994/95 - 0 ks, 1995/96 - 1 ks, 1996/97 - 5 ks, 1997/98 - 6 ks, 1998/99 - 22 ks, do 22. 8. 1999 - 22 ks.

Za významného predátora je považována zvěř černá.

- Zazvěřování bylo z hlediska významu, pro rekonstrukci populací zařazeno až na třetí místo.

Povodněmi vznikly ve sledované oblasti plochy, které byly zcela beze zvěře. Na podzim roku 1997 byla provedena kontrolní sčítání a byly zjištěny minimální stavy, tj. 1,4 ks zajíce/100 ha, kromě toho bylo pozorováno srnčí, černá a lišky.

Základní tezí je, že zazvěřování má smysl u druhů s malým akčním rádiem, u kterých by přirozené znovuosídlení prostředí trvalo pravděpodobně poměrně dlouho. Vypouštění je možno provést pouze tam, kde již proběhla rekonstrukce prostředí.

Kritéria pro zazvěřování stanovil Rabius (1995):

- musí být přesně znám důvod, proč zvěř zmizela,

- příčiny zmizení zvěře musí být odstraněny,

- naděje na přírodní osídlení je malá,

- musí odpovídat velikost prostoru.

Také zazvěřování zajíci a koroptvemi se řídilo těmito zásadami. Skupinou odborníků byly vybrány prostory s dobrými potravními a krytovými podmínkami. V roce 1998 bylo vypuštěno celkem 315 koroptví, nájemci honiteb pak museli sledovat jejich početnost. Na jaře 1999 bylo v oblasti registrováno minimálně 11 párů.

V roce 1999 je předpokládáno vypuštění 318 koroptví. Zazvěřovací akce je ovšem nutno dále opakovat.

- Výzkumné sledování bude zaměřeno především na sledování pozitivního vlivu redukce predátorů na populace drobné zvěře. Všechny kroky v zájmovém území budou prováděny na základě spolupráce s výzkumem.

Populační dynamika vybraných druhů je sledována pomocí nočního sčítání. V případě zajíce byly na standardní linii sčítány následující počty: podzim 1997 - 8 ks, jaro 1998 - 4 ks, podzim 1998 - 6 ks, jaro 1999 - 12 ks. srnčí podzim 1997 - 67 ks, jaro 1998 - 57 ks, podzim 1998 - 84 ks, jaro 1999 - 76 ks.

Uvádí se, že populace zajíce je prakticky zničená. U srnčí zvěře je možno pozorovat přirozené osidlování prostředí.

V závěru se doporučuje:

- zlepšení prostředí výsadbou dřevin,

- zlepšení prostředí uvolněním určité výměry orné půdy pro výsev pastevních plochy a krytů pro zvěř,

- vytvoření pufrových zón kolem silnic

- redukce populací predátorů.

M E T O D I K A

1. Jako sféra zájmu byly vytypovány nejvíce zaplavené okresy.

2. Byly vyhledány "srovnávací okresy", tj. okresy sousedící, které nebyly záplavami výrazněji ovlivněny.

3. Byla provedena analýza stavu populací před a po záplavách na základě standardního sčítání zvěře.

4. Byl proveden průzkum trhu s přístroji nočního vidění a vybrány typy přístrojů vhodné pro využití v myslivosti.

5. Bylo provedeno ověření sčítání zvěře přístroji nočního vidění ve dříve vytypovaných okresech, které byly postiženy záplavami.

V Ý S L E D K Y

1. Pro zamýšlená šetření byly vytypovány honitby s nejvyšším podílem zaplavené plochy.

Jednalo se o:

Vybrané okresy byly seřazeny do řady dle úrovně zaplavení.

2. Kontrolní oblasti.

Jako kontrolní oblasti byly zvoleny následující, záplavami prakticky nepostižené, sousedící okresy: Znojmo (pro Břeclav) - výměra 1031 km², Vyškov (pro Hodonín, Kroměříž a Uherské Hradiště) - výměra 889 km², Frýdek-Místek - výměra 1273 km² (pro Karvinou a Ostravu), Prostějov (pro Olomouc) - výměra 769 km², Vsetín (pro Přerov) výměra 1143 km².

V případě okresů Frýdek-Místek - zaplaveno bylo 1,65 % plochy a Vsetín - zaplaveno 1,63 % plochy, nebylo postižení považováno za závažné, a proto byly použity jako kontrolní k okresům se zaplavením nad 10 % plochy.

3. Analýza vývoje stavů

Nejdříve byly zkonstruovány grafy jarních sčítaných stavů zajíce, srnčího, bažanta a koroptve v roce 1997 (před povodněmi) a v roce 1998 (po povodních). K těmto hodnotám byly přiřazeny i hlášené úhyny.

Z uvedeného materiálu (graf č. 1-8) je v případě okresů Ostrava, Přerov, Kroměříž a Karviná (zaplaveno 26,8 - 13,7%) je na první pohled zřejmý až mnohanásobný propad jarních stavů všech druhů zvěře po povodních (1998) proti stavu na jaře 1998. Naopak okresy s nižším procentem zaplavení Olomouc, Hodonín, Břeclav se zaplavením (11,93-7,87 %), vykazují v případě všech sledovaných druhů mírný nárůst početnosti. Výjimku z této řady vaří pouze okres Uherské Hradiště, kde stavy zajíců nevýznamně poklesly,

poněkud výrazněji poklesly stavy koroptví, avšak stavy srnčí zvěře setrvaly na stejné úrovni a zvěře bažantí nepatrně přibylo.

Obecně tedy lze konstatovat, že zaplavení okresu pod 13 % plochy se výrazněji neprojevilo na stavech zvěře v celém jeho rámci a lze konstatovat spíše pozitivní trendy JKS.

Dále je možno konstatovat, že v okresech se zaplavením nad 13 % plochy došlo všeobecně ke srovnatelnému propadu u zajíce, srnčí, bažanta i koroptve a není zřetelné, že by některý z uvedených druhů byl postižen výrazně více než ostatní.

Podobně i v případě okresů se zaplavením nižším než 13 %, nebylo možno vysledovat výrazné mezidruhové rozdíly v trendu JKS 1997-1998.

Při celkovém hodnocení okresů, vybraných jako kontrolní, nebylo možno zaznamenat nějaké zřetelnější meziroční trendy. Snad kromě jistého poklesu počtů koroptví.

Následně bylo provedeno srovnání trendů v zaplavených a kontrolních okresech.

a. Ostrava je procentuálně nejvíce zaplaveným okresem, což je zřejmé i z drastického propadu JKS všech sledovaných druhů zvěře bez rozdílu. V přiléhajícím okrese Frýdek-Místek (garf č.9) pak byl zjištěn nevýznamný pokles stavů všech druhů, kromě zvěře srnčí, kde došlo k nepatrnému nárůstu. Relativně výrazněji poklesly počty zvěře pernaté, než zajíce. Celkově lze tedy konstatovat zřetelný dopad záplav na zvěř i v rámci celého okresu Ostrava.

b. Pokles stavů zvěře v okrese Přerov není zdaleka tak výrazný jako v okrese Ostrava, i když postihuje všechny sledované druhy. V kontrolním okrese Vsetín (graf č. 10) však zjišťujeme shodné trendy v případě srnčí zvěře a koroptve snad ještě výraznější. Není

přitom příliš pravděpodobné, že by zaplavení pod 2 % plochy okresu Vsetín bylo příčinou tohoto jevu.

Celkově nebyl zjištěn výraznější rozdíl mezi populačními trendy obou okresů.

c. Zatímco v zaplaveném okrese Kroměříž byl u všech druhů zvěře zjištěn mírný pokles počtů, v kontrolním okrese Vyškově (graf č.10) došlo u srnčí a bažanta k mírnému nárůstu početnosti, u zajíce k nepatrnému poklesu a u koroptve k poklesu výraznějšímu. Z uvedeného tedy lze soudit na určitý negativní vliv záplavy , i když v rámci celého okresu je zjištěný výkyv srovnatelný s jinými meziročními diferencemi.

d. V okrese Karviná poklesly JKS výrazněji, avšak relativně nikterak drasticky počty drobné zvěře oproti srnčímu (nejvýraznější koroptev). V kontrolním okrese Frýdek-Místek (graf č.11) došlo k mírnému nárůstu početnosti zvěře srnčí, téměř neznatelnému poklesu počtů zajíců a relativně výraznějšímu poklesu stavů zvěře pernaté.

Celkově lze konstatovat, že v hodnocených čtyřech okresech s vysokou úrovní zaplavení, je negativní dopad povodní promítající se do situace v celém okrese zřejmý . Zdá se, že srnčí zvěř bývá tímto faktorem méně postižena než drobná.

e. V případě okresu Olomouc došlo k zřetelnému nárůstu početnosti zajíce, srnčí a koroptve a mírnému nárůstu početnosti bažanta. V kontrolním okrese Prostějov (graf č.12) nelze mluvit o nějakých meziročních rozdílech snad kromě koroptve, u které došlo k poklesu.

Celkově se zdá, jakoby v okrese postiženém nižší úrovní záplav došlo ke zlepšení stavů, což se jeví jako paradoxní. Nabízí se dvě vysvětlení - buď překryl celookresní pozitivní trend úpadek počtů na zaplavených plochách, nebo se projevila zintenzívněná péče o zvěř iniciovaná omezeným rozsahem záplav.

f. Obdobně jako v předešlém okrese, také v případě okresu Hodonín došlo k výraznému nárůstu početnosti všech druhů zvěře na rozdíl od kontrolního regionu Vyškov (graf č.13). Zde jsou populace srnce, zajíce a bažanta v podstatě na stejné úrovni, v případě koroptve je zřejmý pokles. Protismyslně tedy opět dochází v okrese, který byl částečně zaplaven ke gradaci populací drobné zvěře.

g. V okrese Uherské Hradiště došlo k poklesu počtů zvěře zaječí a koroptví, počty srnčí a bažanta, zůstaly na stejné úrovni. V kontrolním okrese Vyškov (graf č.14) je situace zřejmě stabilizovanější a zřetelný úbytek lze pozorovat u koroptve.

Vývoj stavů zvěře v rámci obou okresů je srovnatelný.

h. Podobně jako v případě okresů Hodonín a Olomouc došlo i v okresech Břeclav a Znojmo (graf č.15) - zaplavený a kontrolní - k nárůstu početnosti všech sledovaných druhů zvěře. Nárůst je přitom zřetelnější v kontrolním okrese Znojmo.

Dílčí závěr:

Na základě hodnocení meziročního rozdílu jarních stavů zvěře lze konstatovat, že

z hlediska celých okresů, se záplavy zřetelně negativně promítly do stavů zajíce, srnčího, bažantů i koroptví, jen při zatopení nad 13% výměry okresu. Dále se potvrzuje předpoklad o nižším poškození populace srnčí zvěře, respektive větší schopnosti znovuosídlení migracemi.

V okresech s úrovní zaplavení nižší než 13% výměry, došlo kupodivu spíše ke zlepšení JKS sledovaných druhů zvěře (kromě koroptve). Přestože se jedná o jev spíše náhodný, bylo by zřejmě vhodné podrobit tuto skutečnost zevrubnější analýze.