Lešanská 1176 / 2a, 141 00 Praha 4, | Tel.: +420 221 592 961
Úřední hodiny: pondělí – pátek 8:00 – 15:00 hod., jinak po domluvě
 

Stavy zvěře v záplavových oblastech

Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o.
Řešitel: Ing.František Havránek,CSc. - 1999

ÚVOD

Záplavy, které v roce 1997 postihly řadu regionů na severní a jižní Moravě, postihly jistě i populace jednotlivých druhů zvěře. Cílem řešeného výzkumného úkolu bylo ověřit vliv výjimečných přírodních podmínek na populační dynamiku hlavních druhů zvěře a popsat schopnost vyrovnání vzniklého deficitu.

Právě pro řešení uvedeného problému se jevilo výhodné použít nových technologií, umožňujících noční sledování a sčítání zvěře. Zhodnocení využitelnosti těchto zařízení v myslivosti je pak samostatnou kapitolou předkládané zprávy.

STAV ŘEŠENÍ V ZAHRANIČÍ

O řešené problematice, poškození populací zvěře povodněmi, nebyly v literatuře shledány prakticky žádné údaje. Aktuální informace však byly získány kontakty s Forschungsstelle für Wildökologie und Jagdwirtschaft v Eberswalde (Brandenbursko). Uvedené pracoviště řešilo tutéž problematiku v Německu.

Po povodních v červenci 1997 se pracoviště zaměřilo na východní část okresu Oder-Spree o výměře cca 5500 ha. Nadmořská výška sledovaných honiteb byla asi 20-22 m n. m., s intenzivní zemědělskou výrobou (průměrná výměra honu 43 ha), ze zalesnění zůstaly v krajině jen zbytkové lesíky a pásové dřevinné formace. Hlavními plodinami zde je obilí, pšenice, řepka a cukrovka.

Vlastní řešení problému poškození populací zvěře záplavami bylo rozděleno do čtyř okruhů :

- rekonstrukce a zlepšení kvality prostředí,

- kontrola predátorů,

- zazvěřování drobnou zvěří,

- vědecké sledování a řízení

Takto získané výsledky jsou ovšem, podobně jako u nás, vzhledem ke krátké době sledování, pouze předběžné.

Jednotlivé výše uvedené problémové bloky byly řešeny následujícím způsobem:

- V severní oblasti kraje bylo na jaře 1998 vysazeno 12 000 kusů dřevin a na podzim 1998 a jaře 1999 ještě 5000 kusů dřevin. Tak vzniklo asi 20 km nové pásové zeleně v krajině. Jednalo se především o jasany, duby, olše, lípy, vrby, ptáčnice a dalších

dvanáct druhů křovin. Výsadba byla samozřejmě plánována tak, aby byla co nejfunkčnější z hlediska myslivosti.

- Kontrola predátorů byla po úpravě prostředí stanovena jako druhý krok co do významu pro rekonstrukci populací drobné zvěře. Ve sledované oblasti byly registrovány v jednotlivých letech následující úlovky: liška 1994/95 - 109 ks, 1995/96 - 224 ks, 1996/97 - 175 ks, 1997/98 - 159 ks, 1998/99 - 171 ks, do 22. 8. 1999 - 159 ks; kuna stolní 1994/95 - 6 ks, 1995/96 - 6 ks, 1996/97 - 3 ks, 1997/98 - 4 ks, 1998/99 - 4 ks; mink 1994/95 - 0 ks, 1995/96 - 19 ks, 1996/97 - 21 ks, 1997/98 - 8 ks, 1998/99 - 8 ks; divoké prase 1994/95 - 83 ks, 1995/96 - 104 ks, 1996/97 - 71 ks, 1997/98 - 62 ks, 1998/99 - 60 ks. Prudce narůstaly stavy mývalovce: 1994/95 - 0 ks, 1995/96 - 1 ks, 1996/97 - 5 ks, 1997/98 - 6 ks, 1998/99 - 22 ks, do 22. 8. 1999 - 22 ks.

Za významného predátora je považována zvěř černá.

- Zazvěřování bylo z hlediska významu, pro rekonstrukci populací zařazeno až na třetí místo.

Povodněmi vznikly ve sledované oblasti plochy, které byly zcela beze zvěře. Na podzim roku 1997 byla provedena kontrolní sčítání a byly zjištěny minimální stavy, tj. 1,4 ks zajíce/100 ha, kromě toho bylo pozorováno srnčí, černá a lišky.

Základní tezí je, že zazvěřování má smysl u druhů s malým akčním rádiem, u kterých by přirozené znovuosídlení prostředí trvalo pravděpodobně poměrně dlouho. Vypouštění je možno provést pouze tam, kde již proběhla rekonstrukce prostředí.

Kritéria pro zazvěřování stanovil Rabius (1995):

- musí být přesně znám důvod, proč zvěř zmizela,

- příčiny zmizení zvěře musí být odstraněny,

- naděje na přírodní osídlení je malá,

- musí odpovídat velikost prostoru.

Také zazvěřování zajíci a koroptvemi se řídilo těmito zásadami. Skupinou odborníků byly vybrány prostory s dobrými potravními a krytovými podmínkami. V roce 1998 bylo vypuštěno celkem 315 koroptví, nájemci honiteb pak museli sledovat jejich početnost. Na jaře 1999 bylo v oblasti registrováno minimálně 11 párů.

V roce 1999 je předpokládáno vypuštění 318 koroptví. Zazvěřovací akce je ovšem nutno dále opakovat.

- Výzkumné sledování bude zaměřeno především na sledování pozitivního vlivu redukce predátorů na populace drobné zvěře. Všechny kroky v zájmovém území budou prováděny na základě spolupráce s výzkumem.

Populační dynamika vybraných druhů je sledována pomocí nočního sčítání. V případě zajíce byly na standardní linii sčítány následující počty: podzim 1997 - 8 ks, jaro 1998 - 4 ks, podzim 1998 - 6 ks, jaro 1999 - 12 ks. srnčí podzim 1997 - 67 ks, jaro 1998 - 57 ks, podzim 1998 - 84 ks, jaro 1999 - 76 ks.

Uvádí se, že populace zajíce je prakticky zničená. U srnčí zvěře je možno pozorovat přirozené osidlování prostředí.

V závěru se doporučuje:

- zlepšení prostředí výsadbou dřevin,

- zlepšení prostředí uvolněním určité výměry orné půdy pro výsev pastevních plochy a krytů pro zvěř,

- vytvoření pufrových zón kolem silnic

- redukce populací predátorů.

M E T O D I K A

1. Jako sféra zájmu byly vytypovány nejvíce zaplavené okresy.

2. Byly vyhledány "srovnávací okresy", tj. okresy sousedící, které nebyly záplavami výrazněji ovlivněny.

3. Byla provedena analýza stavu populací před a po záplavách na základě standardního sčítání zvěře.

4. Byl proveden průzkum trhu s přístroji nočního vidění a vybrány typy přístrojů vhodné pro využití v myslivosti.

5. Bylo provedeno ověření sčítání zvěře přístroji nočního vidění ve dříve vytypovaných okresech, které byly postiženy záplavami.

V Ý S L E D K Y

1. Pro zamýšlená šetření byly vytypovány honitby s nejvyšším podílem zaplavené plochy.

Jednalo se o:

okresvýměra (km2)zaplavená plocha (km2)% zaplavené plochy
Ostrava214,95757,56626,78
Přerov883,862170,03219,24
Kroměříž797,950107,83813,51
Karviná350,21146,11713,7
Olomouc1450,960173,08911,93
Hodonín1086,460106,3469,79
U. Hradiště989,45692,2889,33
Břeclav1172,60091,9677,84

Vybrané okresy byly seřazeny do řady dle úrovně zaplavení.

2. Kontrolní oblasti.

Jako kontrolní oblasti byly zvoleny následující, záplavami prakticky nepostižené, sousedící okresy: Znojmo (pro Břeclav) - výměra 1031 km2, Vyškov (pro Hodonín, Kroměříž a Uherské Hradiště) - výměra 889 km2, Frýdek-Místek - výměra 1273 km2 (pro Karvinou a Ostravu), Prostějov (pro Olomouc) - výměra 769 km2, Vsetín (pro Přerov) výměra 1143 km2.

V případě okresů Frýdek-Místek - zaplaveno bylo 1,65 % plochy a Vsetín - zaplaveno 1,63 % plochy, nebylo postižení považováno za závažné, a proto byly použity jako kontrolní k okresům se zaplavením nad 10 % plochy.

3. Analýza vývoje stavů

Nejdříve byly zkonstruovány grafy jarních sčítaných stavů zajíce, srnčího, bažanta a koroptve v roce 1997 (před povodněmi) a v roce 1998 (po povodních). K těmto hodnotám byly přiřazeny i hlášené úhyny.

Z uvedeného materiálu (graf č. 1-8) je v případě okresů Ostrava, Přerov, Kroměříž a Karviná (zaplaveno 26,8 - 13,7%) je na první pohled zřejmý až mnohanásobný propad jarních stavů všech druhů zvěře po povodních (1998) proti stavu na jaře 1998. Naopak okresy s nižším procentem zaplavení Olomouc, Hodonín, Břeclav se zaplavením (11,93-7,87 %), vykazují v případě všech sledovaných druhů mírný nárůst početnosti. Výjimku z této řady vaří pouze okres Uherské Hradiště, kde stavy zajíců nevýznamně poklesly,

poněkud výrazněji poklesly stavy koroptví, avšak stavy srnčí zvěře setrvaly na stejné úrovni a zvěře bažantí nepatrně přibylo.

Obecně tedy lze konstatovat, že zaplavení okresu pod 13 % plochy se výrazněji neprojevilo na stavech zvěře v celém jeho rámci a lze konstatovat spíše pozitivní trendy JKS.

Dále je možno konstatovat, že v okresech se zaplavením nad 13 % plochy došlo všeobecně ke srovnatelnému propadu u zajíce, srnčí, bažanta i koroptve a není zřetelné, že by některý z uvedených druhů byl postižen výrazně více než ostatní.

Podobně i v případě okresů se zaplavením nižším než 13 %, nebylo možno vysledovat výrazné mezidruhové rozdíly v trendu JKS 1997-1998.

Při celkovém hodnocení okresů, vybraných jako kontrolní, nebylo možno zaznamenat nějaké zřetelnější meziroční trendy. Snad kromě jistého poklesu počtů koroptví.

Následně bylo provedeno srovnání trendů v zaplavených a kontrolních okresech.

a. Ostrava je procentuálně nejvíce zaplaveným okresem, což je zřejmé i z drastického propadu JKS všech sledovaných druhů zvěře bez rozdílu. V přiléhajícím okrese Frýdek-Místek (garf č.9) pak byl zjištěn nevýznamný pokles stavů všech druhů, kromě zvěře srnčí, kde došlo k nepatrnému nárůstu. Relativně výrazněji poklesly počty zvěře pernaté, než zajíce. Celkově lze tedy konstatovat zřetelný dopad záplav na zvěř i v rámci celého okresu Ostrava.

b. Pokles stavů zvěře v okrese Přerov není zdaleka tak výrazný jako v okrese Ostrava, i když postihuje všechny sledované druhy. V kontrolním okrese Vsetín (graf č. 10) však zjišťujeme shodné trendy v případě srnčí zvěře a koroptve snad ještě výraznější. Není

přitom příliš pravděpodobné, že by zaplavení pod 2 % plochy okresu Vsetín bylo příčinou tohoto jevu.

Celkově nebyl zjištěn výraznější rozdíl mezi populačními trendy obou okresů.

c. Zatímco v zaplaveném okrese Kroměříž byl u všech druhů zvěře zjištěn mírný pokles počtů, v kontrolním okrese Vyškově (graf č.10) došlo u srnčí a bažanta k mírnému nárůstu početnosti, u zajíce k nepatrnému poklesu a u koroptve k poklesu výraznějšímu. Z uvedeného tedy lze soudit na určitý negativní vliv záplavy , i když v rámci celého okresu je zjištěný výkyv srovnatelný s jinými meziročními diferencemi.

d. V okrese Karviná poklesly JKS výrazněji, avšak relativně nikterak drasticky počty drobné zvěře oproti srnčímu (nejvýraznější koroptev). V kontrolním okrese Frýdek-Místek (graf č.11) došlo k mírnému nárůstu početnosti zvěře srnčí, téměř neznatelnému poklesu počtů zajíců a relativně výraznějšímu poklesu stavů zvěře pernaté.

Celkově lze konstatovat, že v hodnocených čtyřech okresech s vysokou úrovní zaplavení, je negativní dopad povodní promítající se do situace v celém okrese zřejmý . Zdá se, že srnčí zvěř bývá tímto faktorem méně postižena než drobná.

e. V případě okresu Olomouc došlo k zřetelnému nárůstu početnosti zajíce, srnčí a koroptve a mírnému nárůstu početnosti bažanta. V kontrolním okrese Prostějov (graf č.12) nelze mluvit o nějakých meziročních rozdílech snad kromě koroptve, u které došlo k poklesu.

Celkově se zdá, jakoby v okrese postiženém nižší úrovní záplav došlo ke zlepšení stavů, což se jeví jako paradoxní. Nabízí se dvě vysvětlení - buď překryl celookresní pozitivní trend úpadek počtů na zaplavených plochách, nebo se projevila zintenzívněná péče o zvěř iniciovaná omezeným rozsahem záplav.

f. Obdobně jako v předešlém okrese, také v případě okresu Hodonín došlo k výraznému nárůstu početnosti všech druhů zvěře na rozdíl od kontrolního regionu Vyškov (graf č.13). Zde jsou populace srnce, zajíce a bažanta v podstatě na stejné úrovni, v případě koroptve je zřejmý pokles. Protismyslně tedy opět dochází v okrese, který byl částečně zaplaven ke gradaci populací drobné zvěře.

g. V okrese Uherské Hradiště došlo k poklesu počtů zvěře zaječí a koroptví, počty srnčí a bažanta, zůstaly na stejné úrovni. V kontrolním okrese Vyškov (graf č.14) je situace zřejmě stabilizovanější a zřetelný úbytek lze pozorovat u koroptve.

Vývoj stavů zvěře v rámci obou okresů je srovnatelný.

h. Podobně jako v případě okresů Hodonín a Olomouc došlo i v okresech Břeclav a Znojmo (graf č.15) - zaplavený a kontrolní - k nárůstu početnosti všech sledovaných druhů zvěře. Nárůst je přitom zřetelnější v kontrolním okrese Znojmo.

Dílčí závěr:

Na základě hodnocení meziročního rozdílu jarních stavů zvěře lze konstatovat, že

z hlediska celých okresů, se záplavy zřetelně negativně promítly do stavů zajíce, srnčího, bažantů i koroptví, jen při zatopení nad 13% výměry okresu. Dále se potvrzuje předpoklad o nižším poškození populace srnčí zvěře, respektive větší schopnosti znovuosídlení migracemi.

V okresech s úrovní zaplavení nižší než 13% výměry, došlo kupodivu spíše ke zlepšení JKS sledovaných druhů zvěře (kromě koroptve). Přestože se jedná o jev spíše náhodný, bylo by zřejmě vhodné podrobit tuto skutečnost zevrubnější analýze.

Přiložené dokumenty

 my_15_8_36.htm (htm - 13,01 KB)

Kompletní text

 
Národní myslivecké slavnosti 2018 Navštívili jste letos naše Národní myslivecké slavnosti a jak jste byli spokojeni?
 
84
 
11
 
103


Partneři webu

Ministerstvo zemědělství Lesy České republiky, s.p.