Lešanská 1176 / 2a, 141 00 Praha 4, | Tel.: +420 221 592 961
Úřední hodiny: pondělí – pátek 8:00 – 15:00 hod., jinak po domluvě
 

Zbraň na obranu - týká se to i nás?

Seminář

Zbraň na obranu - týká se to i nás?
 
 
Střelecká komise ČMMJ, o.s. ve spolupráci s LEX o.s. (sdružení na ochranu práv majitelů zbraní) a OMS Žďár nad Sázavou uspořádala v sobotu 6. dubna 2013 v konferenčním sále Hasičské vzájemné pojišťovny ve Žďáře nad Sázavou (sídlo OMS) seminář zabývající se výše uvedenou problematikou pod názvem :
„Nutná obrana a krajní nouze při výkonu práv myslivosti
a ochraně přírody“
Základní osnova semináře byla následovná:
- krajní nouze jako pojem, zákonná úprava
- krajní nouze, příklady z praxe se zaměřením i na myslivost
- nutná obrana jako pojem, zákonná úprava
- nutná obrana, příklady z praxe se zaměřením i na myslivost
- práva a povinnosti myslivecké a lesní stráže
- zadržení osoby podezřelé
- problematika pytláctví - aktuální vývoj
Seminář zahájil předseda SK ČMMJ Ing. Antonín Čech. Sdružení LEX představil přítomným člen jejich představenstva Ing. Miloslav Brunn. Celý seminář pozorně sledoval redaktor časopisu Střelecká revue pan David Karásek.
Přednášející pan Mgr. Miloslav JANČÍK celou problematiku uvedl následujícím výstižným textem:
Je smutné, že množství myslivců, kteří si z vlastního přesvědčení vyřídili zbrojní průkaz pouze skupiny C, případně k ní i B, vnímá ostatní majitele zbraní, zejména pak ty, co zbraň pravidelně nosí, jako svým způsobem škodnou, byť k tomu není žádný racionální důvod. Často jsou to jen jakési představy, že každý kdo není myslivec a vlastní zbraň je potenciální pytlák, přičemž je všeobecně ze statistik známo, že většina pytláků se rekrutuje právě z řad myslivců či bývalých myslivců.
 
Držitel zbrojního průkazu skupiny C zbraň de-iure také zbraň nosí (na místech kde je k tomu oprávněn dle zákona o myslivosti, tedy obecně v honitbě), nadto neskrytě, což může být oproti běžnému ozbrojenému občanovi výhoda i nevýhoda.
 
Výhodou budiž nad rámec pohotového užití zbraně při výkonu práva myslivosti jistá odstrašující funkce zbraně, která může různé nenechavce, agresory (a že jich není vůči myslivcům málo) či lupiče odradit, neboť útok na ozbrojenou osobu je sám o sobě rizikem. Toto samozřejmě platí pokud jsou problematické osoby ve vzdálenosti, že sice loveckou zbraň již vidí, ale ještě nedokáží sami efektivně útočit.
 
Nevýhodou je pak zcela jednoznačně to, že případný útočník ví, že jste ozbrojeni a tudíž si může připravit situaci, kdy nebude možno z časových či prostorových důvodů dlouhou loveckou zbraň použít a může se pokusit zbraně zmocnit. Za typicky rizikový moment lze považovat odkládání zbraně do auta k přepravě, kdy právě v blízkosti auta může na myslivce číhat osoba, která má v  úmyslu získat jak zbraň, tak i případně další majetek, například vozidlo. K tomuto svádí mnohdy i odlehlé místo, kde myslivec vozidlo zanechá, tak i například špatná viditelnost, možnost se ukrýt poblíž vozidla atd., proto nelze než doporučit parkovat vozidlo v honitbě na přehledném místě.
Od kolegů z Německa pak máme takovýchto případů zdokumentované množství, kdy zejména v  příměstských honitbách dochází k přepadání myslivců u aut, o vykradených autech nemluvě.
 
Z hlediska účinnosti proti živé síle pak patří lovecké zbraně na střední vzdálenost k  nejúčinnějším dostupným, zejména kombinovaná zbraň pak může být svým způsobem univerzální zbraní spojující vysokou účinnost zblízka tak i značný dostřel, který překvapivě právě při sebeobranné situaci vzniklé v přírodě bez možnosti okamžitého zásahu policie může být užitečný. Zejména v případě, že myslivec ať již úmyslně, nebo náhodou vyruší pytláka či pytláky při činu a již se nestačí stáhnout do bezpečí.
Není tajemstvím, že v dnešní době organizované skupiny pytláků disponují špičkovými zbraněmi, terénními vozidly i další technikou (noktovizory, výkonné reflektory), nadto lze říci, že znají také velmi dobře běžnou mysliveckou praxi, když dle statistik usvědčení pytláci bývají mnohdy právě z řad myslivců, kteří si nepoctivě přilepšují v honitbě kde sami působí či u sousedů. Právě tito pak mohou z obavy před prozrazením své totožnosti sáhnout po zbrani a pokusit se nepohodlného svědka zbavit. U nás jsem se s podobným případem dosud nesetkal, nicméně od kolegů ze Slovenska jsem již o podobném případě slyšel. Proto s přihlédnutím ke shora popsanému nelze doporučit v případě přistižení pytláka směřovat k přímé konfrontaci, ale je výhodnější z bezpečné vzdálenosti situaci jistit, telefonicky přivolat policii a hlavně nalézt si bezpečné místo, kde nemohu být snadno zasažen (případně alespoň zmenším svůj profil zalehnutím či přikrčením za překážku (pokud možno neprůstřelnou), zato mám v případě nutnosti možnost konat dle příslušného ustanovení o nutné obraně, tedy bránit se za pomoci legálně držené zbraně, pro případ, že bude moje přítomnost odhalena a místo útěku pytláci zvolí ozbrojenou konfrontaci.
 
Shora popsané situace mohou nastat prakticky kdekoliv a přihodit se kterémukoliv myslivci, bez ohledu na jeho právní status, tedy ať již prostému držiteli povolenky k lovu či myslivecké stráži - úřední osobě (dříve veřejný činitel).
Myslivecká stráž má situaci zdánlivě jednodušší, to ale platí pouze při běžné rutinní činnosti ve vztahu k jinak zákonadbalým občanům, kteří například zákon o myslivosti pouze neznají, či se dopouštějí pouze drobnějších pochybení, kdy autorita "člověka s plackou" nadto podpořena sebevědomým, ale korektním vystupováním obvykle stačí k nápravě situace (arogantní přístup spíš pouze vybudí negativní emoce a agresi). Pokud však dojde na pachatele skutečné trestné činnosti, odznak a průkaz stráže jsou prakticky k ničemu a je třeba přemýšlet nad tím, aby případný zákonný zásah neohrozil především osobu stráže samotné, protože i u policejních jednotek platí premisa, že služební odznak není neprůstřelná vesta a mělo by být především zájmem každého z nás, aby se nakonec dostal domů živý a zdravý.
Z tohoto důvodu je pak nasnadě, že je bezpečnější a mnohdy i užitečnější nekalou činnost spíše zadokumentovat (mobil, fotoaparát), pokusit se zachytit v terénu stopy (pneumatiky, nábojnice, místo dopadu střely, a tyto označit policii), než se pouštět do křížku s lidmi, o nichž nic nevíme a mohou být nebezpeční.
Často se stane, že důkazy posbírané po více honitbách mohou dát dohromady dostatek indicií k vypátrání konkrétních jedinců a srovná-li si člověk hodnotu pár kusů upytlačené zvěře (i kdyby se jednalo o medailové trofeje) ve srovnání s lidským životem, zejména pak vlastním, je zřejmé, že jistá odvaha je při potírání pytláctví nezbytná, ale mít v honitbě pomníček také asi není snem žádného z nás.
 
 
Mgr. Miloslav Jančík
          
Ing. Antonín Čech

Autor: LK

Fotogalerie

 
Národní myslivecké slavnosti 2018 Navštívili jste letos naše Národní myslivecké slavnosti a jak jste byli spokojeni?
 
7
 
0
 
2


Partneři webu

Ministerstvo zemědělství Lesy České republiky, s.p.