Postup hodnocení úrovně znalostí

Navržený způsob hodnocení uchazečů vychází z výše uvedeného hierarchického zařazení témat dle závažnosti do skupin A – nosná témata, B – rozšiřující témata, C – doplňková témata

1. Má-li uchazeč prospět s vyznamenáním, měl by:

být schopen k tématu z okruhu závažnosti A souvisle pohovořit, event. diskutovat se zkoušejícím, znát odkazy a vztahy, v případě horších vyjadřovacích schopností nebo trémy odpovídat smysluplně na všechny otázky zkoušejícího k dané oblasti i na všechny detailní podotázky
u tématu z okruhu závažnosti B by měl dále problematiku zodpovědět, jev charakterizovat a uvést nejdůležitější body problematiky, event. odpovídat na většinu podotázek zkoušejícího
téma z okruhu závažnosti C rámcově znát, zařadit do skupiny problémů a jev stručně charakterizovat, event. provést odkazy na odbornou literaturu
pro nadstandardní hodnocení PROSPĚL S VYZNAMENÁNÍM požadovat splnění všech výše uvedených požadavků

2. Má-li uchazeč prospět, měl by:

k tématu z okruhu závažnosti A zodpovědět otázky s případnými menšími (nezávažnými) nedostatky, event. bez znalostí odpovědí na detailní doplňkové otázky
téma z okruhu závažnosti B zvládnout rámcově bez závažných komplikací
téma z okruhu závažnosti C znát jako pojem s uvedením základní stručné charakteristiky a umět jej zařadit do okruhu problémů
pro hodnocení PROSPĚL lze event. nedostatky nezásadního významu vykompenzovat vhodně volenými doplňkovými otázkami z okruhu problémů dané závažnosti při zachování odpovídajícího stupně obtížnosti dle uvážení zkoušejícího
v případě závažnějších problémů při zodpovídání doplňkového tématu z okruhu závažnosti C lze při zachování stupně hodnocení PROSPĚL (pochopitelně za současného předpokladu bezproblémového zodpovězení otázek z úrovně A a B) položit náhradní doplňkovou otázku vztahující se k problematice daného předmětu

3. Stupněm neprospěl by měl být hodnocen uchazeč, u kterého zkoušející zjistí:

zcela zásadní nedostatky u otázek ze skupiny témat závažnosti A nebo B
v otázkách ze skupiny témat závažnosti A, B i C dílčí nedostatky odporující svojí podstatou základním pravidlům bezpečnosti při výkonu myslivosti, dotýkající se myslivecké morálky a etiky, stejně jako mezery v znalosti důležitých souvislostí (např. odpovídající reakce v možných mimořádných situacích, při poskytnutí první pomoci apod.). Míra posouzení neznalosti pro hodnocení stupněm NEPROSPĚL je plně v kompetenci zkoušejícího komisaře.

Poznámka: je dobré si vždy uvědomit, že se ke zkouškám z myslivosti dostavují adepti různého profesního zaměření a různorodých komunikativních dispozic. Proto je více než vhodné pojmout a prezentovat zkoušku jako diskusi dvou kolegů s cílem zjistit, co uchazeč ve skutečnosti ví a ne jako způsob nalezení toho co neví, za použití vhodných pedagogických metod. Je také vhodné výrazně přihlížet k praktickým poznatkům a zkušenostem uchazeče a průběhu jeho praxe (zde je nutno systémem kladených doplňujících otázek nepřímo kontrolovat, zda se uvedené potvrzené aktivity zakládají na skutečné předchozí práci uchazeče a ne na pouhém administrativním potvrzení účasti). V této souvislosti si dovoluji připojit také dovětek, že by ČMMJ měla prostřednictvím pravidelných školní či setkání lektorů dbát nejen na dosažení odborných znalosti lektorů, ale také na posílení jejich pedagogické i psychologické průpravy.