Zpravodaj ČMMJ [10/2023]  

Evropští myslivci volají po opravdové ochraně velkých šelem
Ve středu  27.  9.  se na půdě České zemědělské univerzity uskutečnila konference s názvem „Velké šelmy, strategické cíle FACE pro rok 2027“, pořádaná v rámci  generálního zasedání zástupců evropských mysliveckých organizací sdružených v organizaci FACE, která zastupuje zájmy evropských myslivců v Evropském parlamentu, Evropské komisi a dalších mezinárodních institucích.  ČMMJ si vzala na svá bedra roli pořadatele mezinárodního setkání. 

Návrat a rostoucí stavy velkých šelem jsou skutečností, která ovlivňuje hospodaření v krajině a její využívání prakticky v celé Evropě. Měnící se situace a nárůst počtu problematických situací a incidentů vedl na začátku září Evropskou komisi ke konzultaci a sdělení, ve kterém reflektuje narůstající počet konfliktů a vyzývá místní orgány, aby plně využívaly stávajících výjimek z přísné ochrany: "Návrat vlka do regionů EU, kde se dlouho nevyskytoval, vede ke stále častějším konfliktům s místními zemědělskými a mysliveckými komunitami, zejména tam, kde nejsou plošně prováděna opatření k zabránění útokům na hospodářská zvířata."

Nezastupitelná role myslivců 
Myslivci jsou tradičně klíčovými aktéry hospodaření v krajině, stejně jako managementu populací zvěře a ochrany přírody a prostředí zvěře, velké šelmy nevyjímaje. Na konferenci, které se účastnili představitelé mysliveckých organizaci z více než 30 zemí, přednesli zástupci Švédska, Rumunska, Lotyšska, Slovenska, České republiky, Německa, Chorvatska a Slovinska své prezentace, v kterých shrnuli současný stav, problémy a přístup k managementu velkých šelem. Ačkoliv mezi jednotlivými zeměmi jsou patrné rozdíly – v Německu či Švédsku je stejně jako u nás hlavním tématem vlk, Rumunsko řeší zejména problémy s medvědem, zatímco Lotyšsko v rysem. U našich východních sousedů na Slovensku je tématem jak medvěd, tak vlk.

Nárůst populace  velkých šelem má ekonomické dopady
Přes rozdíly v situaci v jednotlivých zemích z příspěvků jednoznačně vyplynuly některé společné jmenovatele. Nárůst početnosti velkých šelem s sebou přináší ekonomické dopady, které se v každém ze států pohybují v milionech Euro. Nejde přitom jen o přímé výplaty náhrady škod, způsobených šelmami např. na hospodářských zvířatech, ale další miliony Euro jsou vypláceny v rámci programů prevence. Jedná se přitom o nezanedbatelné prostředky vynakládané v situaci, kdy řada těchto druhů již nejpřísnější stupeň ochrany dávno nepotřebuje.

Škody a střety s obyvatelstvem 
Dalším významným problémem jsou škody a střety s obyvatelstvem a návštěvníky přírody, ať už v podobě dopravních nehod, nebo přímo incidentů s útoky šelem. V uplynulých 12 letech došlo např. v Rumunsku k  280 případům zranění člověka medvědem a v 16 případech dokonce k usmrcení. Kolegové ze zemí, které mají zkušenost s lovem velkých šelem a jeho následném zastavení se shodují v tom, že v poměrně krátké době po zastavení lovu došlo ke změně chování šelem a výraznému nárůstu počtu incidentů.

Management  regulace stavů zvěře neznamená její  vyhubení 
Čísla ukazují, že obvyklý argument odpůrců regulace stavů velkých šelem o tom, že by je myslivci chtěli vyhubit, je lichý. Ve státech, kde se prováděl lov, stavy těchto druhů nejen prosperovaly, ale i rostly, díky managementu ale bez výrazných negativních důsledků. Příkladem může být i Chorvatsko, které stále loví medvěda, přesto je tamní populace stabilní a prosperující. V žádné ze zemí, kde se lov donedávna prováděl, nedošlo k vyhubení populace žádného velkého predátora. Ve Slovinsku to byli sami myslivci, kdo připravil, provedl a také financoval program reintrodukce rysa do tamní přírody.

"Myslivci jsou nejen regulátory velkých šelem, ale také jejich advokáty a těmi, kdo pečují o jejich prostředí a potřeby."

Zákaz lovu způsobuje, že obyvatelé  řeší problémy nelegálně po svém
Naopak zákaz lovu má pro šelmy negativní důsledky. Jednak tam, kde není možná řízená a legální regulace stavů, berou často místní obyvatelé, farmáři a chovatelé, situaci do vlastních rukou, šelmy loví nelegálně a bez plánu, tráví je nebo natírají koleje medem, aby na ně přilákali medvědy, aby je srazil vlak, jako v Rumunsku. Další důsledek zákazu lovu, na kterém se prezentující shodli napříč zeměmi je možná méně nápadný, o to však významnější. Myslivci jsou nejen regulátory velkých šelem, ale také jejich advokáty a těmi, kdo pečují o jejich prostředí a potřeby. Dojde-li k přetržení této vazby, ztrácejí šelmy své zastánce, úřady data a údaje šelmy se pro obyvatele stávají jen obtížným škůdcem. Jak se zdá, kampaně ochranářských aktivistů do vesnic pod horami nedosáhnou.

Evropská komise  začíná  vnímat problém  velkých šelem
Evropská komise oznámila, že se bude zabývat návrhem na případnou úpravu ochranného statusu vlka a zavedení další flexibility do právního rámce. Doufejme tedy, že se naplní slova, která na závěr konference pronesl Torbjörn Larsson, předseda FACE:

"Nyní je čas na skutečné kroky k zajištění ochrany a řízení vlka a dalších druhů velkých šelem společně s evropskými venkovskými komunitami.

Pozvánka na Svatohubertskou mši svatou

Vážení příznivci myslivosti a přírody, 
srdečně Vás zveme na Svatohubertskou mši svatou, která se uskuteční v sobotu 4.11. od 17.00 hodin v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na nádvoří Pražského hradu.

Mši bude celebrovat pražský arcibiskup a český primas J. Exc. Mons. Jan Graubner a začne slavnostním průvodem, ve kterém budou nejen členové ČMMJ a okresních spolků, ale také zájmové kluby ČMMJ, Dámy české myslivosti, trubači, vábiči, autoři, lukostřelci, sokolníci s dravci, kynologové se psy, Řád sv, Huberta, lesnické a církevní školy.

Bude to neopakovatelná událost. Završení oslav našeho 100. výročí založení jednotné myslivecké organizace, která spojuje desetitisíce myslivců napříč společenskými vrstvami bez rozdílu vzdělání, profese či původu.

Mši svatou bude vysílat přímým přenosem Česká televize na programu ČT2.
Žádný záznam však nemůže nahradit duchovní a slavnostní atmosféru přímo z nejpamátnějšího místa dějin naší státnosti.

Je to i příležitost pro reprezentaci myslivosti, nás všech, kteří ctíme zvyky, tradice a dlouhodobou péči o přírodu a zvěř. Početné zastoupení myslivců, ze všech koutů ČR v Katedrále Sv. Víta u příležitosti mše svaté, bude nevšedním zážitkem nejen pro nás samotné, ale i působivé pro veřejnost a očekávané politické činitele. Budeme deklarovat naši celorepublikovou působnost a jednotnost.

V přímluvách poprosíme sv. Huberta, našeho patrona, aby nám i v budoucnu zachoval svoji přízeň a dal nám sílu čestně a s pokorou vykonávat myslivost, zapsanou na národní seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky.

Těšíme se na Vás.
Sekretariát ČMMJ

Výhodná nabídka pro členy ČMMJ