Českomoravská myslivecká jednota spolupracuje s Jakubem Polenským (Dronecraft), který se specializuje na profesionální drony a kompletní řešení pro myslivost, zemědělství, průmysl, bezpečnostní složky i výzkum. Dronecraft je partnerem soutěže ČMMJ Myslivci pro přírodu.
Při ukázkách a školeních napříč republikou se setkává s mnoha otázkami k provozu, pořízení a samotnému využití v myslivosti.
Chceme pro náš spolek pořídit první dron, jaké jsou legislativní náležitosti a je jejich splnění složité?
První, co je nutné opět zmínit, je, že je třeba zkontrolovat mapu pro provoz bezpilotních prostředků nazvanou Dronemap, kde naleznete všechny informace o provozu v konkrétní oblasti. Zda jsou případně v oblasti bezletové zóny nebo zóny podléhající žádosti o provoz u správce zóny, ať už například silnice, železnice, vojenských prostorů či zvláště chráněných oblastí. Pokud jsme seznámeni s provozem, tak další povinností při pořízení stroje je registrace provozovatele. Provozovatel může být jak fyzická, tak právnická osoba a v myslivosti je to ve většině případů myslivecký spolek. Provozovatel zodpovídá taktéž i za dálkově řídící piloty a jejich odbornou způsobilost pro třídu používaného bezpilotního letadla. Tyto úkony můžeme provést před pořízením stroje. Nejčastěji tyto kroky provádíme při předání dronu spolku. Osoby proškolíme o legislativě, probereme scénáře, které mohou piloty potkat v praxi, a proběhne i seznámení s mapou Dronemap.
Když nám dron pořídí například obec nebo se spojíme s SDH, i v tomto případě je provoz stejný?
Pokud chceme dron provozovat v obci nebo její těsné blízkosti, tak operátorovi nebudou stačit základní zkoušky A1/A3 a bude třeba složit osobně zkoušky A2 na ÚCL (Úřad pro civilní letectví). S tímto oprávněním a splněním náležitostí, například zanesení letu do mapy Dronemap, může být dron provozován i v této oblasti.
Legislativa nevypadá, že bude stěžejní prvek. Co považujete za nejsložitější krok?
Nejsložitější je sehnat dostatek financí. Myslivecké spolky mohou využít možnosti získání finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti prostřednictvím místních akčních skupin (MAS), které poskytují finanční podporu přímo v regionech. Prostřednictvím těchto skupin mohou myslivecké spolky žádat o dotace na pořízení dronů a související vybavení, což může významně podpořit modernizaci jejich činností. Výše dotace je v tomto případě 80 % z pořizovací ceny bezpilotního letounu.
Další možností je spolupráce se zemědělským subjektem, který může pořídit dron například z podpory Společné zemědělské politiky. Výše dotace je zde stanovena na 40 % pořizovací ceny a může být navýšena v případě splnění dalších podmínek. Spolupráce s místními zemědělci se ostatně nabízí s ohledem na řešení problematiky škod působených zvěří a na zvěři, které by měl dle platné legislativy monitorovat jak uživatel honitby, tak i vlastníci či nájemci pozemků. Integrace dronů do myslivecké praxe přináší řadu výhod, od zvýšení efektivity až po zlepšení přesnosti získávaných dat. S pokračujícím technologickým pokrokem lze očekávat další rozšíření jejich využití a nové aplikace, které podpoří udržitelné a efektivní hospodaření se zvěří.
Další důležitý krok je stanovit dostatek pilotů a pomocných sil při využití dronu při senosečích. Ranní létání spojené s pracovním týdnem je náročné a určitě pomůže střídání pilotů a pomocného personálu.
Proč je třeba létat brzo ráno?
Pracujeme s drony vybavenými termální kamerou, která funguje na principu rozdílnosti teplot. Pokud vyjde slunce a začne nám ohřívat předměty typu kameny, krtince, plevel, poškozená místa od hrabošů a podobně, tak se nám v monitoru vykresluje mnoho nepravých bodů. Lze let provádět i za slunce, nicméně je nutné snížit výšku letu, přeprogramovat nastavení termální kamery a zpomalit.
Dostáváme se do využití dronu v myslivosti. Když začneme od začátku roku, kde všude můžeme využít dron?
Pokud se budeme bavit o legálním použití, tak obecně můžeme říci, že dron můžeme celoročně provozovat pro monitoring zvěře. Mapování škod na porostech. Únor/březen používáme dron pro sčítání zvěře. V dubnu začínáme trénovat na hlavní sezónu a k tomu může dobře sloužit monitoring hnízd na orné půdě. Při postupném růstu trávy a zemědělských plodin monitorujeme, zda neprobíhá poškození porostu a případně vytipováváme rizikové plochy. Květen/červen probíhá hlavní činnost, a to zabránění škodám na zvěři. Často jsou zmiňována srnčata, je ovšem důležité zmínit i další drobnou zvěř srstnatou a pernatou. Nacházíme nejen srnčata, ale i daňčata. Červenec–září provádíme monitoring plodin, tak abychom naopak zabránili škodám na zemědělských porostech. Zmapujeme oblast a ptačí perspektiva nám dá úplně jiný náhled na oblast a podle toho můžeme upravit umístění zařízení pro lov. Před sklizní kukuřice nám umožní dron rychlý náhled do plochy, zda se v porostu nachází zvěř. V době společných lovů například před naháňkou je obeznání oblasti pomocí dronu zrychlující krok, ovšem s pohledu etiky a způsobu lovu je to velice diskutabilní a křehké téma.
Moderní optika je vybavená řadou funkcí. Jaké funkce umí moderní drony?
Aktuálně nejrozšířenější dron DJI Matrice 4T má mnoho funkcionalit, které operátorovi pomáhají usnadnit práci v terénu. Noční vidění v kombinaci s termální kamerou nám pomáhá lépe číst zvěř. Dálkoměr pro měření vzdálenosti dronu od sledovaného objektu. Laser nám zároveň pomáhá přesně zaměřit bod zájmu, tedy označit v terénu pozici, kterou můžeme dále sdílet. Zoom kamery až 112×, kdy na velkou vzdálenost dokážeme přečíst zvěř. Zaznamenání prohledané plochy v terénu na mapě následně vykreslí prohledanou oblast a momentálně zásadní změna je funkce Patrol, kdy si můžeme předem připravit plochu a při příjezdu na pozemek dron vzlétne a začne prohledávat oblast. Připravujeme i strojové učení pro určení a označení zvěře. Již standardní funkce jsou například bezpečnostní prvky, a to: antikolizní čidla, návratový režim na místo vzletu a vyznačení domovského bodu v obrazu. Taktéž režim návratu domů je již standard těchto strojů. Stroje jsou vybaveny mnoha nástroji a při prvním seznámení a prostudování manuálu od výrobce je na operátory mnoho informací. Z toho důvodu tvoříme pro naše zákazníky vlastní návody a videonávody pro snadnou a efektivní obsluhu.
Jaká je budoucnost dronů, budou drony létat bez pilota?
Momentálně už jsou stroje, které tyto úkony zvládnou bez operátora. Nicméně pilot je důležitý pro bezpečnost letu, komunikaci s pomocným personálem a pro obsluhu stroje, jako je výměna baterií. Nicméně hlavní funkce létání, kdy dříve jsme si museli hlídat posuny po pozemku a označování zvěře, přechází v automatické funkce.
Co když pilotování nezvládnu a havaruji?
Dron, jak už bylo zmíněno, disponuje mnoha bezpečnostními prvky. Samozřejmě je možné, že nepozorností se stane nehoda a bude vyžadován servis. Například z toho důvodu je vhodné volit značku dronů, která má servisní podporu v Evropě. Naše stroje jsou vybavené v prvním roce havarijním pojištěním a například Matrice 4T má roční limit 6200 Eur bez spoluúčasti při nehodě a velmi rychlé vyřízení opravy cca do 7 dní. Servisní podpora je dlouhodobá i po konci záruční doby.
Mám zvládnuté pilotování stroje, jak nejrychleji navedu personál ke zvěři?
Právě toho jsme si vědomi, že pouze označení a nasdílení souřadnic dalším osobám není ideální, a snažíme se dál posouvat možnosti. Ve spojení s úžasnými lidmi z Plzeňska a zároveň dobrovolníky, kteří nelétají jen při senosečích, ale pomáhají jak uživatelům honitby, tak zemědělcům v průběhu celého roku při monitoringu škod a sčítání zvěře, přišli v loňském roce s aplikací Prodrona, která právě tyto požadavky posouvá do reality. Dříve tu byla aplikace Senoseč, bohužel neměla dlouhého trvání a nepočítala s možností zapojení dronů. Aplikace Prodrona propojuje uživatele honitby, zemědělce a piloty pro efektivní vyhledávání zvěře a umožňuje například důležitou funkci sdílení obrazu pro pozemní personál. Aplikaci čeká letos první ostrá sezóna a těšíme se na zpětnou reakci od uživatelů. A nejlepší zpráva je, že aplikace pro senoseče je bezplatná!
Pilotů na dron je dostatek, ale kdo nám bude plašit a vynášet zvěř?
Po celém území ČR vznikají skupiny dobrovolníků, které například začínají a nedisponují vlastním strojem, případně jejich početná základna zvládne podporu pro více dronů. Někteří nemají zkušenost s myslivostí a i z toho důvodu je vhodné spolupracovat a nastínit jim všechna úskalí a zároveň pozitivní zážitky, které myslivost přináší. Vím i o několika lidech, kteří si následně udělali kurz myslivosti a více poznali přírodu a zvěř v ní žijící. Informace o dobrovolnících naleznete na stránkách: stopsecenisrncat.cz
Za tým Dronecraft.cz
Ing. Jakub Polenský, Ph.D.
Specialista na bezpilotní technologie, fotogrammetrii a aplikace v zemědělství a průmyslu