První výskyt myxomatózy byl u zajíce polního zaznamenán na našem území v srpnu loňského roku. Virus byl nejprve popsán v roce 2018 ve Španělsku a Portugalsku u zajíce iberského. V letech 2023–2024 se objevil již v severozápadní Evropě v oblasti Německa a Nizozemska, a v roce 2025 byl prokázán také v Rakousku, České republice, Maďarsku a na Slovensku.V Čechách se nákaza nejprve rozšířila na Znojemsku a následně začátkem září na Břeclavsku. Během podzimu se dále šířila severovýchodním směrem k Brnu, Dyjsko-svrateckým úvalem a následně nížinnými oblastmi podél řek Moravy a Odry, až k předměstí Opavy.
Metodika podzimního monitoringu a sběr vzorků
S postupným rozšiřováním myxomatózy rostl i zájem o ověření jejích dopadů na početnost zasažených jihomoravských populací zajíce. V listopadu a prosinci 2025 jsme proto s významnou pomocí uživatelů honiteb zorganizovali odběry krve ze zajíců, ulovených během podzimních honů. Vzorky byly odebírány bezprostředně po lovu, zpravidla ihned na výloži. Do monitoringu vstoupili pouze zajíci bez zjevných klinických příznaků onemocnění, jako jsou například typické otoky v oblasti očí, uší a nosu, zduřelé pohlavní orgány či viditelné kožní léze (myxomy). Cílem tak bylo ověřit promoření populace zajíců myxomatózou u zdánlivě zdravých, nenakažených jedinců.
Výsledky laboratorních analýz a promořenost v honitbách
Pro tyto účely bylo celkem odebráno 226 vzorků krve z 21 honiteb: 9 v Čechách, 11 na Moravě a 1 v Rakousku. V laboratoři Státního veterinárního ústavu Jihlava bylo ze vzorků získáno sérum a metodou ELISA byly stanoveny protilátky proti myxomaviru. Protilátky proti myxomaviru byly prokázány u 39 zajíců (17,3 %).Nejvyšší podíl sérologicky pozitivních zajíců byl zjištěn na jižní Moravě, v oblasti přiléhající k rakouské hranici. V honitbě Mikulov bylo pozitivních 100 % vyšetřených zajíců, ve Valticích a v Březí 86 %. Ve Velkých Pavlovicích bylo pozitivních 64 % vzorků. Nižší podíl pozitivních zvířat byl zjištěn v Dambořicích (30 %), v rakouském Wildendürnbachu (28 %) a v Šardicích (22 %). Pod 10 % pozitivních nálezů bylo ve Viničných Šumicích-Kovalovicích na Vyškovsku (7 %) a ve Šlapanicích u Brna (9 %). Naproti tomu v některých honitbách nebyly protilátky zjištěny vůbec. Týkalo se to například Ostrožské Lhoty na Uherskohradišťsku a Vitčic na Prostějovsku. Z těchto okresů přitom již byly v té době hlášeny jednotlivé PCR pozitivní nálezy uhynulých zajíců. Tento rozdíl není překvapivý. Sérologie ukazuje, kolik zvířat v dané populaci se s virem již setkalo a přežilo dostatečně dlouho na vytvoření protilátek. V oblastech, kam se virus dostal později nebo kde se zatím šířil jen omezeně, proto může být podíl sérologicky pozitivních zajíců nízký. Nález protilátek proti viru myxomatózy znamená, že se zajíc s virem setkal a jeho imunitní systém na infekci zareagoval. Takový výsledek je důležitý, protože dokládá, že zvíře přežilo alespoň tak dlouho, aby se u něj vytvořila měřitelná protilátková odpověď.
Význam protilátek a fungování imunity u nového kmene viru
Protilátky však neznamenají automaticky, že je zajíc zcela chráněný, definitivně uzdravený nebo že se už nemůže znovu nakazit. U myxomatózy se na obraně organismu nepodílejí jen protilátky v krvi, ale také další části imunity, zejména buněčná imunita. Sérologicky pozitivní zajíc proto může být jedinec, který infekci prodělal a přežil, ale také zvíře v rekonvalescenci nebo jedinec po nedávném kontaktu s virem. Přítomnost protilátek může znamenat, že organismus bude při dalším kontaktu s virem reagovat rychleji a účinněji. To by mohlo u části zvířat snížit riziko těžkého průběhu nebo zvýšit šanci na přežití. U nového kmene ha-MYXV však zatím přesně nevíme, jak dlouho protilátky u zajíců přetrvávají a jak silně jedince chrání proti další reinfekci.
Výhled do budoucna
Tyto první výsledky naznačily, že pokud je populace virem myxomatózy zasažena, setká se s ním naprostá většina zajíců. Další údaje o šíření viru z jara 2026 však prozatím k dispozici téměř nemáme. Během jara byly na pracoviště Státních veterinárních ústavů zaslány pouze jednotky úhynů zajíce polního, a proto se prozatím větší šíření nepotvrzuje. Na základě dosavadních informací však můžeme očekávat postup myxomatózy směrem do dalších částí republiky. Aktuální informace o problematice zajíce polního budou prezentovány na semináři v Břeclavi, který se koná dne 25. června. Informace, spojené s programem a přihlášením jsou uvedeny na pozvánce níže.
Příspěvek vznikl v rámci projektu TA ČR (SS07020316).
Autoři:
Jakub Hruška¹, Petr Václavek², Kateřina Mikulášková², Jan Cukor³,4, Kateřina Brynychová³, Richard Ševčík³, Vlastimil Skoták³, Jan Svoboda¹
¹ Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Brno
² Státní veterinární ústav Jihlava
³ Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady
4 Česká zemědělská univerzita v Praze
Pozvánka na odborný seminář
Chcete se o této problematice dozvědět více a diskutovat o ní přímo s autory výzkumu? Srdečně vás zveme na odborný seminář s názvem „Zajíc v kulturní krajině: aktuální výzvy a možnosti podpory“, který se uskuteční 25. června 2026 v Břeclavi. Podrobnosti o programu a možnost přihlášení naleznete v přiložené pozvánce.
