Pro laickou veřejnost je myslivec v létě často neviditelný. My ale víme, že červnové a červencové dny v revíru nejsou jen o sezení na kazatelnách a hlídání dozrávajících polí před černou zvěří. Je to období vysoké biologické aktivity, kdy zvěř prochází energeticky náročnou fází roku. U některých druhů zvěře dorůstá paroží, ale především všechny druhy zvěře kladou mláďata a kojí je. Právě teď hraje klíčovou roli jeden z nejstarších a nejúčinnějších nástrojů mysliveckého hospodaření – správně fungující slanisko.
Předkládání soli je zákonná povinnost péče o zvěř, ale především biologická nutnost.
Biologický motor: Proč zvěř sůl nutně potřebuje?
S přechodem na šťavnatou zelenou pastvu (paši) dostává organismus spárkaté zvěře obrovské množství draslíku a vody, ale žalostně málo sodíku a chloru. Tento nepoměr může vést k zažívacím potížím, průjmům a celkovému oslabení imunity.
- Sodík (Na+) a Chlor (Cl−): Sodík je naprosto klíčový pro udržení osmotického tlaku v těle pro svůj antagonistický vztah s draslíkem, dále je nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy, činnosti srdce a chlor pro tvorbu žaludečních šťáv. Při nedostatku sodíku klesá objem krve a dochází ke svalovým křečím. Při nedostatku sodíku, běžném zejména v letním období, se snižuje příjem krmiva.
- Parožení a laktace: Jeleni a daňci jsou v plném proudu tvorby parožní hmoty. Srny, laně a daněly zase produkují mléko pro letošní mláďata. Potřeba minerálů raketově roste. Sůl obohacená především o prvky vápník a fosfor, které bývají často v přírodě v nedostatku, má výrazně pozitivní vliv na kvalitu a intenzitu růstu mláďat i parožení samců.
- Snižování škod loupáním: Pokud má zvěř dostatek soli a minerálů, především vápníku a fosforu, prokazatelně klesá její touha okusovat kůru stromů a mladé letorosty, kterými se jinak snaží deficit prvků instinktivně nahradit.
Kam slanisko umístit? Myslete na klid a bezpečí
Umístění slaniska rozhoduje o tom, zda bude často navštěvované, nebo pouze občas.
- Klidová místa: Slaniska budujte v místech, kde má zvěř přirozený kryt a klid od turistického ruchu. Ideální jsou rozhraní mlazin a vysokého lesa a přirozené ochozy zvěře.
- Slaniska je nezbytné mít ve všech domovských okrscích a teritoriích zvěře
- Pro všechny naše druhy spárkaté přežvýkavé zvěře platí pravidlo, že by 1 slanisko mělo být minimálně na 20 – 25 ha honitby
- Blízkost vody: Slanisko by mělo být v dosahu potoka, studánky nebo napajedla.
- Slaniska by měla být umístěna tak, aby zvěř měla rozhled po okolí, nikdy je nezřizujeme přímo v houštinách
Typy slanisek: Které vybrat?
V praxi se setkáváme se dvěma základními typy. Každý má své výhody:
1. Špalkové slanisko (Klasika, která nezklame)
Do čerstvě uříznutého stromu, (ideálně z osiky, břízy nebo dubu) na pařezu o výšce kolem 1 až 1,2 m vysekneme nebo vydlabeme dutinu, do které umístíme sůl. Déšť sůl postupně rozpouští a ta stéká po kůře dolů. Zvěř líže nejen sůl nahoře, ale okusuje i slanou kůru a dřevo, což miluje zejména zvěř jelení a srnčí.
2. Korýtková a krytá slaniska
Využívají se zejména pro kamennou sůl nebo sypká minerální krmiva do slanisek (lizy). Většinou jsou chráněna stříškou, takže sůl neubývá tak rychle vlivem přívalových dešťů. Jsou ideální jak pro volné honitby tak i pro obory.
Jakou sůl předkládat?
Doby, kdy se do lesa nosila klasická kuchyňská sůl, jsou pryč (rychle taje a ztrácí se v půdě). Dnes máme na výběr:
- Kamenná sůl (kusová): Přírodní kusy šedavé či narůžovělé soli. Je tvrdá, odolná vůči povětrnostním vlivům a vydrží dlouho.
- Lisované solné kostky: Často obohacené o stopové prvky (selen, zinek, mangan, měď). Dobrá volba pro podporu zdraví zvěře, ale vyžadují krytá slaniska, jinak při větším dešti rychleji tají.
- Solné pasty: Moderní záležitost. Nanáší se přímo na kůru stromu nebo pařez, kde ztvrdne. Má silné aroma (např. anýz, jablko), které zvěř spolehlivě natáhne i z větší vzdálenosti.
- Osvědčeným a všestranným druhem náplně používané již od poloviny devatenáctého století jsou soli obohacené především o vápník a fosfor, které pomáhají mláďatům s kvalitním vývojem a samcům napomáhají v době parožení. Tyto druhy sypkých minerálních krmiv jsou dnes jednoduše dostupné a použitelné.
- Slaniska jsou nejvíce využívána v době kojení mláďat, zvěř je ale navštěvuje celoročně, proto je nutné kontrolovat a průběžně doplňovat
Závěrem: Červen je nejvyšší čas
Pokud jste tak neučinili na jaře, červen je hraniční termín pro kontrolu a obnovu všech slanisek v revíru. Pravidelná péče o ně vám umožní nejen podpořit zdraví zvěře, ale nabízí také ideální příležitost pro monitoring – právě u slanisek s pomocí fotopastí nejsnáze zjistíte aktuální stavy zvěře, poměr pohlaví i kvalitu chovného fondu.
O slaniscích je dnes mnoho dostupných informací, takže si myslivci mohou najít jednoduše osvědčené postupy a rady.
Na závěr úryvek z článku Dr. Julia Komárka – Krmení a lizy zvěře vysoké, publikovaný v roce 1936 v časopise Stráž myslivosti, který svědčí o tom, jak na slaniska nahlíželi staří matadoři české myslivosti:
„Lizy (slaniska) jsou z hlediska fysiologického nesmírně důležitou součástí výživy naší parohaté zvěře. To by si měl každý myslivec zapsat jako prvou zásadu chovatelského desatera.“
Ing. Ondřej Faltus