Lesní učebna 21. století je téma, které je živé, otevřené a má budoucnost, protože spojuje hypotézy s realitou.
Jmenuji se Monika Fárka, jsem zdravotní sestra, hiporehabilitační pracovnice a myslivecký hospodář na Statku Lesolg v Rozsochatci. Za svou bakalářskou práci na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně, ve které jsem navrhla Lesní učebnu 21. století, jsem získala první místo v celostátní soutěži Věda pro zemi 2026. Soutěž vyhlašuje Národní zemědělské muzeum pod záštitou ministra zemědělství Martina Šebestyána. Práce zaujala porotu mezi všemi bakalářskými pracemi v ČR.
Kolem sebe se setkáváme se skvělými programy pro mateřské školy a první stupeň základních škol. Jakmile ale děti povyrostou, nabídka mizí. Přitom právě teenageři a mladí lidé budou o myslivosti a jejím provozování v budoucnu rozhodovat. Moje vize je oslovit je tím, co je dnes největším tahákem, tedy novými technologiemi, a přes ně je přivést k tomu podstatnému: k lesu, zvěři, ochraně přírody a odpovědnému chování v krajině.
Návrh obsahuje soustavu tematických stanovišť, která se podle potřeby mohou doplňovat a měnit. Učebna je určena školním skupinám i široké veřejnosti. Část stanovišť lze projít samostatně, s pomocí informačních tabulí a QR kódů, jiná, zejména interaktivní, fungují s průvodcem. Například:
Virtuální střelnice není jen o střelbě. Návštěvníci si na ní procvičí bezpečné zacházení se zbraní, poznávání druhů zvěře, soustředění, vytrvalost i koordinaci pohybů.
Fotopast a dron ukazují, jak dnes myslivec zvěř sleduje a počítá, a nechávají mladé nahlédnout do praxe, kterou běžně nevidí.
Hiporehabilitace (HTP) je léčebné využití koně, pod vedením kvalifikovaného pracovníka. Příznivě ovlivňuje svalové napětí, rovnováhu i koordinaci. Zároveň se rozvíjí vztah mezi člověkem a zvířetem. Je dostupná i lidem se zdravotním znevýhodněním.
Nechybí ani osvědčené prvky myslivecké pedagogiky, jako je odlévání stop, sledování zvěře z posedu či pozorovatelny, frotáže, střelba z luku nebo badatelský koutek.
Dotazníkový průzkum mezi žáky a učiteli mě v záměru utvrdil: 91,4 % žáků by uvítalo výuku v přírodě, 83,3 % učitelů by učebnu pravidelně využívalo a 71,7 % žáků vnímá myslivost především jako péči o zvěř a přírodu, nejen jako lov.
Návrh zůstává zatím vizí na papíře, ale věřím, že inspirovat může i jinde. Myslivost s mládeží provozujeme již několik let, každoročně pořádáme Den s myslivostí v zámeckém parku v Rozsochatci, kde byla Lesní učebna navržena.
Autor: Monika Fárka