Novinky

Muflon u krmelce

Chcete v zimě přilepšit zvěři? Čtěte pozorně!

Chcete přilepšit zvěři v době nouze? Udělejte to správně a bude vám vděčná zvěř i myslivci. Přikrmování zvěře je odpovědná a odborná činnost. Například zbytky z domácnosti zvěř spíše neocení, mohou být dokonce nebezpečné. Z mnoha důvodů není správné vytvářet v lese hromady krmiva (a už vůbec ne pečiva) svévolně.

Myslivci zvěř v zimním období přikrmují, aby nestrádala. Dostat krmení až do krmelce znamená jej zakoupit, složit a rozvézt po celé honitbě. Krmelce pak myslivci pravidelně navštěvují, udržují a samozřejmě doplňují.

Chcete-li zvěři přilepšit, nejlepší bude, když se spojíte s myslivci, kteří se starají o danou honitbu. Pokud pomoc potřebují, jistě vám rádi poradí, jak se můžete nejlépe zapojit. Zároveň vás ale téměř jistě požádají, abyste donášku krmiva do volné přírody nechali na nich. Jen máloco zvěři a snaze ji odpovědně přikrmovat uškodí víc než neustálý pohyb lidí kolem krmných zařízení. Těm se, pokud možno, vyhýbejte i na procházkách, nesledujte zalehlé tlupy zvěře v polích a zejména nenechávejte volně pobíhat své mazlíčky. Tukové rezervy zvěře nutné pro přežití zimy jsou omezené. Každé vyrušení a zbytečný běh je odčerpávají, a ohrožují tak zvěř na životě.

Myslivci rozlišují několik druhů krmiv, která odborně používají. Jedná se o krmiva, která jsou velmi důležitá pro zvěř, ovšem jejich nevhodné, laické předkládání může zvěři způsobit zdravotní problémy. Krmiva dělíme na objemová, jadrná, dužnatá a minerální soli. Objemová, např. jetel, vojtěška, letnina. Tato se připravují (suší) již několik měsíců předem.

Známější jsou krmiva jadrná, především oves, může se použít i ječmen. Na tato krmiva musí být zvěř zvyklá už od podzimu. Dále dostupné žaludy, kaštany, bukvice. U těchto krmiv je zásadní včasné předkládání pro vytvoření dostatečné tukové zásoby na zimu. Ne tedy až v měsících největšího chladu, to už může být pozdě. Dužnatá krmiva jsou mimo jiné i zdrojem tekutin. Patří sem především brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny nebo např. siláž.

Chcete-li nabídnout krmivo, myslivci i zvěř nejvíce ocení právě seno, kaštany, žaludy, dále třeba dužnaté krmivo, jablka, mrkev či řepu.

U veřejnosti je asi nejznámější a nejoblíbenější sběr kaštanů, který se ovšem provádí již na podzim. Od předkládání populárního pečiva zvěři se myslivci snaží veřejnost spíše odrazovat. Je důležité si uvědomit, že většinu lidské potravy divoká zvěř není schopna strávit, onemocní acidózou a často i uhyne. Pro zvěř je dobré pouze to, co vyroste v naší přírodě a předkládá se buď sušené, nebo v čerstvém stavu.