Volně žijící zvěř je dle zákona v postavení podobném tzv. res nullius, tj. nikomu nepatří. Volně žijící zvěř nemá vlastníka, který by za ni mohl být odpovědný. Vlastnictvím se stává až okamžikem ulovení – tehdy náleží uživateli dané honitby. Proto při srážce se zvěří vždy doporučujeme volat policii.
Nastat totiž mohou dva případy.
- Zvěř zůstává po srážce zraněna. V takovém případě je v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání nechat zraněnou zvěř trpět. Zároveň je v rozporu se zákonem o myslivosti a u některých druhů zvířat i s jinými zákony zvíře sám svévolně usmrtit. Nehledě na nebezpečí, kterým může zraněné zvíře být řidiči či dalším účastníkům nehody. Policie řidiči pomůže situaci vyřešit a má rovněž kontakty na uživatele honitby pro případ potřeby zraněnou zvěř usmrtit, čímž se případ 1 plynule přemění v případ 2.
- Zvěř je srážkou usmrcena. Podle zákona o myslivosti se zvěř okamžikem usmrcení stává majetkem uživatele honitby, nejčastěji tedy mysliveckého spolku, který v honitbě hospodaří. V takovém případě povinnost volat policii přímo vyplývá ze zákona, protože došlo ke škodě na majetku třetí osoby.
V případě srážky se zvěří doporučujeme:
- Ověřit zdravotní stav posádky automobilu.
- Ověřit zda od sraženého zvířete nehrozí nebezpečí. Pokud ano, neopouštět vozidlo.
- Zajistit posádku a místo nehody v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích (reflexní vesty, trojúhelník atd.).
- V případě potřeby volat záchrannou službu.
- Volat policii, která zajistí místo nehody, zdokumentuje ji a přivolá (zástupce) uživatele honitby.