Novinky

EU chrání louže po dešti, zákaz olova na spadnutí

Výbor REACH (registrace, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek) ve čtvrtek 3. září na pátý pokus schválil návrh vlivné nadnárodní lobbistické organizace Birdlife International adoptovaný Evropskou komisí na zákaz používání olova v brokovém střelivu. Evropští lovci a sportovní střelci tak budou kriminalizováni za pouhé držení střeliva s olověnými střelami kdekoli v okruhu sto metrů od nejbližšího mokřadu. Mokřad je přitom definován tak široce, že jím jsou třeba i vyschlá rašeliniště či obyčejné louže po dešti. Skutečným záměrem Komise nepochybně je využít zákazu olova jako mezikroku k zákazu civilního držení zbraní napříč celou Evropskou unií.

Návrh na zákaz držení a používání olověných střel do brokovnic se na pořadu jednání výboru REACH objevil již čtyřikrát. Čtyřikrát jej zvládla hrstka odporujících států v čele s Českou republikou zablokovat, napopáté se však na stranu zákazu přidalo i silné Německo, čímž umožnilo návrh přijmout.

„Nová pravidla pro používání olověných střel jsou natolik nepodložená, absurdní a přináší tak rozsáhlou právní nejistotu všem střelcům i orgánům státní správy, že lze jen těžko věřit, že blaho volně žijících ptáků, zvířat a konzumentů zvěřiny je jediným důvodem jejich prosazení za každou cenu. Vnímáme je jako další tah Evropské komise proti legálním držitelům zbraní,“ komentuje ohrožení zájmů milionů lidí napříč Evropou předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Zakázáno má být veškeré držení a použití brokového střeliva s obsahem více než 1 % olova. Zákaz se vztahuje na mokřady, které jsou však definovány jako veškerá viditelná i neviditelná voda, bažina, mokré i suché rašeliniště, voda přírodní i umělá, trvalá i dočasná, stojatá i tekoucí plus stometrové ochranné pásmo kolem každé takové vody. Máte za domem potok? Nesmíte držet olověné brokové náboje. Tvoří se na vaší oblíbené střelnici po dešti kaluže? Nesmíte zde střílet olověnými brokovými náboji. Procházíte krajinou a nevíte, zda do sto metrů od vás není nějaká voda? Dejte si pozor, možná porušujete zákon. V myslivecké praxi bude takřka nemožné v terénu určit, kdy je držení nábojů obsahujících olovo v souladu a kdy v rozporu se zákonem. Případný rozpor se zákonem přitom nelze brát na lehkou váhu – mohl by vést až ke ztrátě zbrojního průkazu či loveckého lístku.

Při snaze zákaz prosadit nebrala Evropská komise ohled na věcné ani formální připomínky řady aktérů včetně poslanců evropského parlamentu. Pod nátlakem některých členských států sáhla pouze ke kosmetickému zmenšení ochranného pásma ze tří set postupně na dvě sta a konečně jedno sto metrů kolem vody. Naproti tomu zcela ignorovala skandál, který vypukl po zjištění, že materiál předkládaný jako původní Komisí zástupcům členských států byl vytvořen na počítači vlivné nátlakové ekologické organizace BirdLife International. Kromě toho Komise tímto lobbingem u odborných zástupců národních států porušila svá vlastní pravidla, která ovlivňování rozhodování členských států touto formou zakazují.

Významnou novinkou je také prosazení zákazu olova prostřednictvím rozšíření seznamu zakázaných látek nařízení REACH. Jde totiž o vůbec první případ, kdy má toto nařízení dopadat přímo na koncové spotřebitele dané látky. Dosud se nařízení REACH vztahovalo pouze na výrobce a prodejce, jak ostatně stojí hned v jeho prvním článku: „Toto nařízení je založeno na zásadě, že výrobci, dovozci a následní uživatelé musí zajistit, že vyrábějí, uvádějí na trh nebo používají látky, které nepůsobí nepříznivě na lidské zdraví nebo životní prostředí.“ Článek 3 pak jasně říká, že „následným uživatelem není distributor ani spotřebitel.“ Nařízení REACH proto způsobem, který Komise prosazuje, nelze na střelce – spotřebitele aplikovat. Přestože Komise byla na tento formální nedostatek v průběhu schvalování zákazu upozorněna, zákaz v této podobě stejně prosadila.

Své náboje bude muset vyměnit přibližně deset milionů střelců v celé Evropě. Značná část z nich bude muset vyměnit také zbraně, protože starší modely brokovnic nejsou konstruovány na použití ocelových broků, které jsou nejpravděpodobnější náhradou. Kromě tvrdosti a s ní spojeného většího opotřebení zbraní je jejich největší nevýhodou nižší hmotnost, a tudíž menší ranivý efekt v lovené zvěři. Nižší ranivost znamená menší pravděpodobnost rychlého úmrtí, tedy větší utrpení zvěře. Jiné alternativy přinášejí své vlastní problémy a zároveň olovo dalece přesahují cenou.

Navrhovaný bismut je olovu asi nejpodobnější, netoxický, ale při zásahu cíle významným způsobem fragmentuje, tj. střela se rozpadá na drobné kousky kovu, které znehodnocují zvěřinu. Měď je jedovatá pro řadu vodních živočichů, zinek je prudce toxický pro rybí plůdek. Využívání olova má mnohasetletou, opodstatněnou tradici.

„Samozřejmě nepopíráme, že olovo je toxické. Toxická je ale řada dalších látek každodenní potřeby, například sůl či voda. Jde jen o to, kolik dané látky se člověku či jinému živočichovi dostane do těla. Je prokázáno, že olova pocházejícího ze střel se do organismu dostává zcela zanedbatelné množství. Komise dostatečně neprokázala, že takto rozsáhlý zákaz je přiměřený údajným negativním dopadům olova, a že jeho přínosy převáží negativa. Zákaz byl prosazen na základě mnoha nesprávných intepretací vědeckých prací, přes odpor myslivecké a střelecké komunity a za porušení vlastních pravidel práce Komise,“ vysvětluje Jiří Janota a uzavírá: „Například v České republice je vliv olova pocházejícího ze střel prozkoumán pouze okrajově, analýza dopadů zákazu chybí úplně. Přesto na nejpřísněji chráněných – skutečných a konkrétně vyjmenovaných – mokřadech jsou olověné střely zakázány již od roku 2011. Pro zákaz v aktuálním rozsahu je ale rozumných argumentů velice málo.“

Českomoravská myslivecká jednota v těchto dnech analyzuje zákonné možnosti dalšího postupu. Je připravena se zasadit, aby návrh v této podobě nevstoupil v účinnost a nestal se předvojem pro souběžně připravovaný úplný zákaz olověného střeliva, který by na mysliveckou i střeleckou komunitu měl zničující dopad. Možnost zákaz odmítnout má v tuto chvíli Evropský parlament.

Tiskovou zprávu k tomuto tématu vydala i Evropská federace mysliveckých organizací FACE.