EP požaduje přehodnotit ochranu vlka

Evropský parlament dnes odhlasoval společné usnesení o ochraně chovu hospodářských zvířat a velkých šelem v Evropě. Nejdůležitějším požadavkem Parlamentu je další výzva k revizi příloh Směrnice o stanovištích, aby byly chráněné druhy zařazeny do odpovídajícího seznamu v souladu s vědeckým a technickým pokrokem. Případný přesun populace velkých šelem z jedné přílohy (např. přísná ochrana) do jiné (např. ochrana s využitím) nezmění právní povinnost členských států zajistit příznivý stav z hlediska ochrany.

Tento požadavek je pro zúčastněné strany včetně myslivců velmi důležitý, protože status přísné ochrany některých velkých šelem vede ve stále větším počtu členských států k právním a administrativním patovým situacím. Problémem jsou příliš přísný výklad práva EU některými zúčastněnými stranami a neustálé právní útoky nevládních organizací zabývajících se ochranou na vnitrostátní úrovni.

Podle předsedy FACE Torbjörna Larssona je „dnešní hlasování dobrou zprávou a další jasnou výzvou Evropské komisi, aby začala pracovat na změně příloh směrnice o stanovištích. Stejný požadavek už vznesl předchozí Evropský parlament i další instituce EU, takže je pro Komisi stále obtížnější nejednat.“

Populace mnoha velkých šelem, zejména vlků, se stále zvětšují. Podle nejnovější zprávy o stavu ochrany vlků v Evropě bylo v EU zaznamenáno přibližně 19 000 jedinců, přičemž jen za posledních deset let se jejich areál rozšířil o více než 25 %. Postup EU pro sledování výskytu velkých šelem je přitom pro vysoce mobilní druhy, jako jsou vlk a rys, nevhodný, a tak jeho výstupy růst populace vlka neodrážejí pravdivě, čímž brzdí snížení režimu ochrany.

Areály populací velkých šelem mohou dosahovat tisíců kilometrů čtverečních a jsou nevyhnutelně rozděleny státními nebo jinými administrativními hranicemi. Opatření na ochranu, monitorování a management, jakož i hodnocení stavu ochrany by měla být prováděna na biologicky správné a přeshraniční úrovni. To potvrzuje i nejnovější hodnocení stavu ochrany vlka v Evropě, které provedl IUCN.

Oddělení „lovecké činnosti“ a výjimek pro přísně chráněné druhy

V návrhu zazněl požadavek na vyloučení myslivosti jako legitimního nástroje managementu populací velkých šelem podle článku 16 směrnice o stanovištích. Většina poslanců Evropského parlamentu to však odmítla. Myslivci se do managementu velkých šelem zapojit musí. Dodržení podmínek stanovených směrnicí dostatečně zajistí existující zákonná regulace myslivosti.

Je třeba zdůraznit, že podle rozhodnutí Evropského soudního dvora je regulace velkých šelem „za účelem managementu populace“ povolena, pokud jsou splněny určité podmínky. Pro tyto druhy mohou existovat kvóty (národní nebo regionální), které stanoví horní hranici jejich stavů s ohledem na kritérium „omezeného počtu.“ V rámci kvót je možné přijímat cílená opatření.

Mnoho členských států spoléhá na to, že myslivci budou součástí ochrany a managementu populací velkých šelem a pomůžou zajistit jejich pokojné soužití zejména s venkovskými komunitami. Tato problematika je stále častěji předmětem také společenskovědních výzkumů, které ukazují, že v Evropě existují některé z nejúspěšnějších příkladů koexistence člověka s velkými šelmami, jako jsou medvěd hnědý, vlk a rys, a to tam, kde ve spolupráci s myslivci probíhá aktivní management.

Z českých europoslanců výzvu k revizi příloh Směrnice o stanovištích podpořili Evžen Tošenovský, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Jan Zahradil, Ivan David, Michaela Šojdrová, Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Kateřina Konečná. Proti byli Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Tomáš Zdechovský, Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Radka Maxová. Zdržel se poslanec Hynek Blaško. Poslanci Ondřej Kovařík a Jiří Pospíšil nebyli přítomni.

Tisková zpráva Evropské myslivecké federace FACE

Přejít na začátek