Hodnocení parohů daňka evropského

(Dama dama Linnaeus, 1758)

České slovo daněk se začalo používat počátkem 16. století. Je možné, že to byla přejímka z latinského názvu „dama“, nebo může mít i keltský původ. České příjmení Daněk nemusí mít souvislost se zvířetem daňkem. Ve starší češtině se totiž používalo slovo Daněk, Daník, jako záměna za jméno Daniel. Název daněk skvrnitý má synonymum daněk evropský. Latinsky Dama dama, slovensky – daniel, polsky – daniel, srbsky, slovinsky – Evropski jelen damjak, rumunsky – cerb lopătar, rusky – evrpejskaja laň, bulharsky – elen lopatar, litevsky – europinis danielis, estonsky – euroopa kabehirv, lotyšsky – eiropas dambrieži, finsky – euroopan kuusipeura, švédsky – europeiska dovhjortar, norsky,  maďarsky – dám, německy – Damhirsh, anglicky – Falow deer, španělsky – gamo, francouzky – daim européen, italsky – daino europeo, v turečtině – avrupa alageyik.

Hodnocení trofejí daňka skvrnitého (evropského) nepatří mezi snadný úkon. Zvláště ohodnocení délky a šířky lopaty je náročnější, protože prvním úkonem se musí zjistit kde se nachází uzavřená lopata a kde je v horní části lopaty bod pro měření její délky. Mnohem obtížnější je následné přidělování kladných a záporných bodů subjektivním posouzením. V této části hodnocení je třeba uplatnit nabyté zkušenosti získané praxí.

Metoda pro hodnocení trofejí daňků byla schválena v květnu 1937 v Praze při zasedání mezinárodní komise, která měla sjednotit metody hodnocení trofejí nejenom pro připravovanou mezinárodní výstavu v Berlíně 1937, ale pro budoucnost jednotného hodnocení trofejí všech členských států CIC. Tehdy se měření lopat zaměřilo na délku lopaty a obvod lopaty, který se nazýval „šířka lopaty“, ale ve skutečnosti se jednalo o vyjádření obvodu, redukovaného na 50 % jeho hodnoty.  Do roku 2024 se tato metoda akceptovala v plném rozsahu a nikdo se nesnažil tento výraz „šířka lopaty“ změnit i když se způsobem měření tohoto parametru lopaty jednalo o obvod, a ne o šířku.

 Toto pojmenování parametru měření lopaty bylo motivací pro zástupce italské delegace, který podal návrh, aby se parametr „šířka lopaty“ ponechal jako platný termín a tím, že se nadále už lopata nebude měřit obvodem, ale pouze šířkou pomocí posuvného měřítka, jako přímka od zadní části lopaty k přední části v nejširším místě. Protože je tento způsob od roku 2024 platný, je nezbytné jej akceptovat a přizpůsobit měření parametru lopaty novele měření, která je závazná do té doby, pokud nedojde k jejímu zrušení. Jestli to bude reálné, bude zřejmé až po zasedání ITEB CIC v červnu 2026 ve Vídni.

Vždy je třeba při překladech používat zavedené názvy parametrů a pojmenování paroží, aby nedocházelo k pochybení:

Typické zbarvení daňka skvrnitého

Melanistická forma zbarvení daňka skvrnitého (Žehušice)

Key words: lodyha (beam), délka lodyhy (main beam length), lopata (palms), délka lopaty (length of palms), obvod lodyhy (circumference of beams), obvod lopaty (circumference of palms), šířka lopaty (width of palms), uzavřená lopata (closed palm), kalipr (caliper), posuvné měřítko (sliding width gauge), pásmo (measuring tape)

Rozšíření areálu daňka evropského

Daněk skvrnitý je původem z oblastí Středomoří a Malé Asie. Nejčastěji se uvádí přirozený výskyt daňků v Anatolii (Turecko). Už v době antiky byl chován pro okrasu i chutnou zvěřinu na území Itálie a jižní Francie. Gaius Iulius Caesar napsal, že Galové chovali daňky ve velkých ohradách. Za vlády Karla Velikého byli daňci z Francie vysazeni v Porýní. V Anglii byli daňci chováni v 2. polovině 11. století. Byli tam zřejmě přivezeni v souvislosti s nástupem Viléma Dobyvatele. V téže době byli vysazeni i v Dánsku a Švýcarsku. V 13. století jsou záznamy o chovu daňků na území Uher.

První zmínky o výskytu daňků v českých zemích jsou z roku 1465, kdy byli chováni na Moravě v oboře u Podivic na Vyškovsku. V první polovině 16. století se se začali chovat také v Čechách, konkrétně v Královské oboře v Praze a oboře ve Stromovce, kde se úspěšně aklimatizovali a byli vypouštěni. Při přemnoženi byli vypouštěni i do volnosti, kde dlouho nepřežili. Ve stejném období byli daňci chováni v oboře Kluk u  Poděbrad.

V 18. a 19. století byli daňci dovezeni i do Severní a Jižní Ameriky, do Austrálie, Nového Zélandu, jižní Afriky, a na ostrov Fidži, kde se úspěšně aklimatizovali a stali se konkurenty autochtonních druhů.

Až do konce devatenáctého století byla daňčí zvěř pouze v oborách (Hluboká, Lány, Žehušice, Opočno, Jabkenice, Březka, Veltrusy, Hukvaldy, Náměšť aj.). O počátcích chovu daňka u nás chybějí přesné zprávy.

První záznamy o úspěšném chovu daňčí zvěře ve volnosti jsou až z 30. let 20. století (Kardašova Řečice). V letech 1950–1975 se celková početnost daňčí populace odhadovala na 5 tisíc kusů. V průběhu zazvěřování honiteb od počátku 80. let se stavy zvýšily zhruba na devítinásobek stavu proti roku 1975. K roku 2024 jsou uváděny početní stavy daňčí zvěře ve výši 46 914 kusů.

Roční odstřel přesahuje 45 336 kusů. Tyto údaje dokazují, že statistika neodpovídá realitě, protože kdyby čísla o lovu daňčí zvěře byla reálná, tak by k 31.3.2025 zbylo v honitbách pouze 1 578 kusů daňčí zvěře.

Na území České republiky se vyskytuje pouze daněk evropský (Dama dama Linnaeus, 1758).

Mapa s areálem současného rozšíření daňčí zvěře ve světě

Mapa s areálem současného rozšíření daňčí zvěře v Evropě.

Metoda platná pro měření typického paroží daňků:

Název poddruhů Hladiny bodů pro přidělení medailí

Daňčí paroží se měří pásmem v cm s přesností na1 mm.

Váží se v kg s přesností na 0,01 kg (1 dkg).

Postup měření parohů daňka evropského

a – obvod růže, b – spodní obvod lodyhy, c – horní obvod lodyhy, d – vnitřní rozloh

Postup měření parohů daňka evropského

Měření délky lodyhy s lopatou; obvod růže; délka očníku; spodní obvod lodyhy; horní obvod lodyhy; obvod lopaty

Měřené charakteristiky

(1) Délky lodyh se měří od spodního okraje růže až k nejvyššímu bodu uzavřené lopaty. Měří se po vnější straně lodyhy a lopaty se všemi nerovnostmi. Pásmo se nad růží přepne. Krajkování lopat se neuvažuje.

Uzavřenou lopatou se rozumí ta část lopaty, která měří nejméně polovinu maximální šířky lopat.

Příklady měření šířky lopaty:

červený bod je místem uzavřené lopaty, kam se vede měření délky lodyhy i lopaty; zelená čára znázorňuje místo pro měření obvodu lopaty

Je-li lopata hluboce vidlicovitě rozdělena, počítá se za uzavřenou lopatu nejširší část ve shora uvedeném

smyslu. Nelze měřit šířku lopaty přes hluboké výkroje v lopatě, ale vždy pod výkrojem v lopatě.

Měření obvodu lopat u paroží s hlubokými výkroji v lopatě

(2) Délky očníků se měří od horního okraje růže po spodní straně očníku až k jeho špičce; pásmo se nad růží přitlačí na bázi očníku; pokud je očník nasazen výše než 5 cm nad růží, měří se délka očníku po spodní straně od bodu, který je polovinou úhlu, jež svírá osa lodyhy s osou očníku.

(3) Délky lopat se měří po vnější straně lopaty se všemi nerovnostmi povrchu od místa nad opěrákem, které se stanoví měřením obvodů lodyhy. U paroží, kde je lopata nasazena výše, se spodní hranice pro měření parametru zjišťuje tak, že se změří obvod nad opěrákem na nejslabším místě. Následně pásmo posouváme výše k lopatě až se druhý obvod zvýší o hodnotu 1 cm. V tomto místě je spodní hranice pro měření parametru délka lopaty.

Horní místo měření je na nejvyšším bodu uzavřené lopaty, bez ohledu na krajkování. Široké výběžky lopat mohou být měřeny a počítány k délce lopaty jen tehdy, když jejich šířka je alespoň polovinou hodnoty šířky lopaty. Příklad: pokud je poloviční hodnota obvodu lopaty 20 cm, tak se uzavřená lopata může uznat tam, kde šířka v horní části lopaty je minimálně 10 cm.

V případě, kdy nelze změřit horní obvod, protože spodní část lopaty začíná přímo nad opěrákem, se hranice pro měření parametru délka lopaty stanoví tak, že se na vnější stranu lodyhy nakreslí osa opěráku a osa lodyhy. Z místa, kde se tyto dvě osy protnou, se měří délka lopaty.

Stanovení místa na lodyze (č. 2) odkud se bude měřit délka lopaty

Stanovení bodu měření délky lopaty v případě, kdy se lopata vyčleňuje přímo nad očníkem 

Daněk evropský – parohy

Měřené parametry trofeje Levá Pravá

 (4) Šířky lopat se měří pevně přitisknutým pásmem jako polovina z celého obvodu lopaty na místě, kde dosáhne největší obvod, bez ohledu na krajkování, výrůstky nebo krajkovité rozšíření lopat.

(5) Obvody růží se měří po jejich obvodu s přepnutím všech rýh.

(6) Obvody lodyh mezi očníkem a opěrákem se měří na nejslabším místě lodyhy bez ohledu na případný nadočník.

(7) Obvody lodyh mezi opěrákem a lopatou se měří na nejslabším místě lodyhy. V případě, že je lopata nasazena těsně nad opěrákem, změří se horní obvod na nejslabším místě začínající lopaty (tj. zpravidla těsně nad opěrákem) a pokud obvod nedosahuje hodnoty větší než 130 % hodnoty spodního obvodu, tak je považován za standardní a zapíše se do tabulky. Je-li hodnota horního obvodu větší než 130 % spodního obvodu, započítává se jen hodnota do 130 % spodního obvodu.

(8) Hmotnost vyschlého paroží se váží i s lebkou. Je-li lebka celá nebo je-li seříznuta jen horní čelist s řadou zubů a spodinou lebky, sníží se celková hmotnost trofeje o 0,25 kg. Je-li lebka seříznuta tak, že u paroží zůstane pouze část lebky s nosními kostmi, sníží se hmotnost trofeje o 0,10 kg.

Hodnocení kladných vzhledových charakteristik

(9) Přirážky na barvu

Přirážky na barvu: A – světložlutá nebo uměle přibarvené paroží – 0 bodu, B – šedá či hnědá – 1 bod,

C – tmavohnědá až černá – 2 body.

.

(10) Přirážky za krajkování lopat:

Charakteristika

Lopata

Kladné body za krajkování zadní části lopaty (body se přidělují za každou lopatu zvlášť a následně se sečtou):

A – zakončení lopaty bez krajkování – 0 bodu, B – krajkování s několika malými krajkami – 0,5 bodu, C – řídké krajkování v horní části lopaty – 1 bod, D – krajkování v jedné třetině horní části lopaty – 1,5 bodu,

E – krajkování ve dvou třetinách zadní části lopaty – 2 body, F – řídké krajkování po celé délce zadní části lopaty – 2,5 bodu, G – výborné krajkování po celé horní i zadní části lopaty – 3 body

Rada ITEB CIC změnila v roce 2018 pojmenování výsad na zadní části lopaty. Původní název „výsady – tines“ se budou opět nazývat „krajkování – spellers“. Podmínka pro uznání krajky je délka 2 cm a více.

(11 a.) Přirážky za hmotnost paroží:

Hmotnostní kategorie v kg Body

(11b.) Přirážky za vyspělost paroží:

Hodnocení záporných vzhledových charakteristik

(12) Srážky za nedostatečnou rozlohu. Rozloha se měří kolmo na podélnou osu lebky jako vnitřní vzdálenost průsečíků, kde se protíná měření délek a obvodu lopat. Není-li spojnice dvou průsečíků kolmá na podélnou osu lebky, pak se provede změření rozlohy z průsečíku na levé lopatě na vnitřní stranu pravé lopaty kolmo na podélnou osu lebky a zapíše se hodnota takto zjištěné vnitřní rozlohy. Totéž se provede opačně z průsečíku na pravé lopatě na vnitřní stranu levé lopaty kolmo na podélnou osu lebky a opět se zapíše hodnota vnitřní rozlohy. Do tabulky se zapíše pouze větší hodnota rozlohy. Hodnota rozlohy se počítá jako procento z průměrné délky lodyh:

(13) Srážky za nežádoucí tvar lopat:

Tvar lopaty

Nežádoucí tvar lopat

lopata

(14) Srážky za vady krajkování:

(15) Srážky za nežádoucí tvar paroží:

Nežádoucí tvar paroží daňka

Měření šířky lopaty posuvným měřítkem

Nejsilnější paroží daňka na celém světě, uloveného v roce 2008 v oboře Nitovice , okres Jindřichův Hradec, ohodnocené na 238,57 bodu CIC (Lysá nad Labem 2009).

Trofej nejsilnějšího daňka na světě, uloveného v roce 2024 v honitbě Bakóny VAD, Maďarsko s hodnotou 242,7 bodů CIC. Tato hodnota není dosud oficiální, protože trofej byla ohodnocena původní metodou platnou do června 2024. Pokud se nově uznaná metoda, kde se neměří obvod lopaty, ale jenom šířka, zruší, tak bude původní ohodnocení mezinárodní komisí z února 2025 platné.

Nová metoda měření parametru „šířka“ lopaty

Od roku 2024 je v platnosti úprava stávající metody pro hodnocení trofejí daňků. Konkrétně se to týká měření lopaty nikoliv obvodem, jak bylo platné 88 let, ale pouze šířkou zjištěnou kaliprem, nebo posuvným měřítkem. Protože tato novela podhodnocuje bodový zisk za parametr lopat, je potřeba tuto úpravu zrušit a vrátit se k původnímu měření lopat daňků obvodem lopaty.

Abychom obhájili návrat k původní metodě CIC měření obvodu lopat, bude nutné odstranit z tabulky název „šířka lopat“. Pokud bychom dále používali název parametru „šířka lopaty“, tak podpoříme navrženou, dnes platnou novou metodu, to znamená měření šířky lopaty kaliprem, nebo posuvným měřítkem. Přesná definice „šířka lopat“ je přímá vzdálenost od hrany přední části lopaty k zadní hraně lopaty, kdy je tato přímka kolmá na pomyslnou čáru, po které se měřila délka lopaty i délka celé lodyhy. Tato přímka nekopíruje povrch lopaty, který není rovný, ale různě zvlněný, kde bývají zejména na vnitřní straně lopaty výrůstky, val a třeba i trn.

Protože smyslem měření všech parametrů na trofejích je snaha hledat optimální způsob, jak nejlépe zhodnotit tvarové, délkové a hmotnostní hodnoty trofejí, tak byla přijata metoda pro hodnocení lopat jejich obvodem, nikoli šířkou, která by nezhodnotila skutečnou sílu a povrchovou konfiguraci lopat zvláště silných daňků.

Zásadou hodnocení trofejí musí být snaha hledat takové způsoby měření parametrů trofeje, které objektivně ocení to, co je na trofeji nejvýznamnější. U daňčí trofeje to jsou rozhodně lopaty. 

Naši předchůdci, kteří se v roce 1937 sjednotili na měření lopat daňčích trofejí, zjistili, že právě obvod lopaty poskytne nejdokonalejší ocenění kvality celé trofeje. Lopata je dominantou paroží daňka a ta ovlivní optimálním ohodnocením lopaty konečnou hodnotu vyjádřenou v bodech CIC.

Kdybychom připustili měření lopat pouze šířkou, tak by nově vzniklé soubory nebyly srovnatelné s těmi soubory z let minulých. Tabulky řadící trofeje podle získaných bodů (skóre) od největšího počtu bodů až po nejmenší počet, by se musely rozdělit na tabulku trofejí hodnocených podle původní metody hodnocení obvodu lopat a na tabulku, kde budou řazeny trofeje podle nové metody, kde se měří pouze šířka lopaty kaliprem. To by bylo velice nepraktické a tyto dvě tabulky by neposkytovaly reálný přehled o pořadí trofejí podle hodnot, získaných dvěma ne zcela shodnými metodami.

Vyhodnocení rozdílu původního a nového způsobu měření lopaty:

Byl proveden test u 38 trofejí daňků. Měřila se pouze lopata původní metodou CIC, kde se použil parametr měření obvodu lopaty. Druhý způsob byl proveden kaliprem, kdy se měřila pouze šířka lopaty. První způsob měření obvodu je optimální, protože dokáže přitisknutým měřícím pásmem kopírovat všechny nerovnosti vnější i vnitřní strany lopaty. Tímto měřením se délka obvodu zvětší a budoucí zisk bodů CIC je vyšší. Měření šířky kaliprem se získá pouze šířka přímky, která neprofituje na nerovnostech lopaty. Vyhodnocením obou způsobů měření je zisk bodů měřením obvodů lopaty větší. V průměru je to o 2,38 bodů CIC více než měření pouze šířky lopaty kaliprem.

Závěrečné shrnutí a doporučení

Původní metodu, kde se zjišťoval obvod lopat, který se redukoval na 50 % obvodů u obou lopat a z nich se vypočítal aritmetický průměr násobený koeficientem 1,5 je možné zjednodušit tak, že se nebude redukovat obvod lopat na 50 %, ale zapíše se skutečná hodnota celého obvodu. Z ní se vypočítá aritmetický průměr a ten se bude násobit koeficientem 0,75. Dosažené výsledky měření obvodů, budou shodné s tou původní metodou, která redukovala obvod na 50 %, ale následně průměrnou hodnotu obvodů násobila koeficientem 1,5. 

Soubory ke stažení

Přejít na začátek