Hodnocení zbraní prasete divokého

Metoda je platná pro měření zbraní prasete divokého (Sus scrofa) a všech jeho poddruhů:

Prase divoké evropské (Sus scrofa scrofa Linnaeus, 1758)

Prase divoké karpatské (Sus scrofa atila Thomas, 1912)

Prase divoké berberské (Sus scrofa barbarous Sclater, 1860)
Prase divoké indické (Sus scrofa cristatus Wagner, 1839)
Prase divoké japonské (Sus scrofa leucomystax Temminck, 1842)
Prase divoké maloasijské (Sus scrofa libycus Gray, 1868)
Prase divoké italské (Sus scrofa majori de Beaux et Festa, 1927)
Prase divoké sardinské (Sus scrofa meridionalis Forsyth Major, 1882)
Prase divoké sibiřské (Sus scrofa sibiricus Staffe, 1922)
Prase divoké ussurijské (Sus scrofa ussuricus Heude, 1888)
Prase divoké páskované (Sus scrofa vittatus Boie, 1840)

Odborné názvosloví:

Prase divoké (divočák) – živočišný druh
Kňour – samec
Bachyně – samice
Páráky – špičáky ze spodní čelisti
Klektáky – špičáky z horní čelisti
Délka páráků – délka měřená od kořene po špičku
Šířka páráků – největší šířka měřená kolmo na osu páráku
Obvod klektáků – největší zjištěný obvod
Špičky páráků a klektáků – je to horní konec páráků a klektáků
Kořen páráků a klektáků – je to dolní dutý konec páráků a klektáků
Obrus (úbrus) páráků a klektáků – je to plocha na klektáku a páráku, kde dochází třením o sebe k obrusu
Zbarvení páráků a klektáků (pálení) – hodnotí se intenzita zbarvení od bílé až po černou barvu
Zamknutí klektáků – pokud se špičky klektáků dotýkají, nebo překrývají
Zbraně (kly) – jsou to dva páráky a dva klektáky
Vady povrchu páráků – na oblé straně mohou být rýhy, vrásnění, zbytnění
Kolébání páráků – je to stav, kdy se na rovné podložce páráky kolébají
Nesouměrnost zbraní – je to stav, kdy velikost klektáků k párákům není adekvátní (jsou menší, nebo nápadně větší)
Poškození zbraní – je to stav, kdy páráky, nebo klektáky jsou poškozeny odlomením špiček
Háky – špičáky z dolní a horní čelisti bachyní

Prase divoké

Prase divoké má největší areál rozšíření ze všech suchozemských savců. Původní areál výskytu byl omezen na Evropu, Asii a sever Afriky, ale záměrnou introdukcí se rozšířil do dalších zemí (Jižní a Severní Amerika, Japonsko, Indočína, Tchajvan, Sumatra, Jáva a Bali). Mnoho populací prasete divokého, introdukovaných do nových destinací, vykazují méně, nebo i více odlišné tělesné charakteristiky. Vliv na tyto odlišnosti má i záměrné, nebo samovolné křížení s domestikovanými plemeny prasat.

Trofejí z prasete divokého, kňoura, jsou špičáky z dolní čelisti páráky, dosahující u dospělých kňourů 20 výjimečně až 30 cm. Tuto délku mohou výjimečně dosáhnout prasata karpatského poddruhu. Špičáky z horní čelisti jsou výrazně kratší a nazývají se klektáky. Oba páry špičáků z dolní a horní čelisti se nazývají zbraně. Pro hodnocení zbraní metodou CIC je třeba determinovat který párák a který klekták jsou z levé a z pravé strany. Když se vezme lebka prasete směrem nasální stranou (ryjem) od hodnotitele, tak je levá strana na straně levé ruky a pravá zase na straně pravé ruky. Určení, která strana je levá a pravá je snadné. Vnitřní strana páráků je oblá a vnější strana je plochá. Zbraně kňourů ulovených v destinacích, kde se původní druh prasete divokého přirozeně nevyskytoval (Argentina, Florida, Austrálie apod.), jsou tvarově odlišné od zoologického druhu prasete divokého. Příčinou je samovolné křížení s domestikovanými plemeny, které se v těchto destinacích volně vyskytují. Zpravidla nemají ideální kruhový tvar páráků a klektáků a obrus páráků i klektáků svírá šikmý úhel (přibližně 600). U prasete divokého je úhel obrusu k základně páráků 900. Zbraně vykazující charakteristiky hybridů nelze hodnotit metodou CIC. Rovněž tak se nemohou hodnotit špičáky z horní a dolní čelisti bachyní prasete divokého, bez ohledu na místo, kde byly bachyně uloveny. Špičáky bachyní jsou výrazně menší a nenazývají se zbraněmi, ale mají myslivecký název háky. Háky z bachyní jsou pouze upomínkovou trofejí na ulovení.

Metodou CIC lze hodnotit zbraně kňourů ulovených:

Ve volnosti
V oborách
Uhynulých, nebo jinak usmrcených kňourů z volnosti, nebo z obor

Zbraně prasete divokého nelze ohodnotit pokud jsou ponechány v preparované trofejní hlavě, nebo jsou zasazeny do trofejní podložky.

Hladiny bodových hodnot pro přidělení medailí zbraním prasete divokého:

Prase divoké evropské (Sus scrofa scrofa) a prase divoké karpatské (Sus scrofa atila)

Bronzová: 110,00 – 114,99 bodů
Stříbrná: 115,00 – 119,99 bodů
Zlatá: 120,OO + bodů

Měřené charakteristiky zbraní

Postup měření zbraní kňoura:

a – měření délky páráků
b – měření šířky páráků
c – měření obvodu klektáků

(1) Délky páráků se měří pásmem v centimetrech s přesností na 1 mm od kořene páráku po vnějším obvodu až k jeho špičce. Je-li špička páráku ulomena, měří se na konec ulomené části páráku.

(2) Šířka páráků se měří posuvným měřítkem s přesností na 0,1 mm na nejširším místě kolmo na osu páráků. Anomální šířka na páráku, vzniklá například poraněním, se neměří, ale hledá se místo na páráku, které prezentuje standardní tvar páráku, kde je možné změřit šířku. Největší šířka páráků je u mladších kňourů do 3,5 až 4 let v dolní části páráku. Páráky starších kňourů nad 4 roky mají zpravidla největší šířku v první čtvrtině délky páráku od kořene.

(3) Obvody klektáků se měří na jejich nejsilnějším místě s přesností na 1 mm. Anomální rozšíření klektáku, které může vzniknout na příklad poraněním se a neměří, ale hledá se místo na klektáku, které prezentuje standardní tvar, kde je možné změřit obvod. K nerovnostem se při měření nepřihlíží.

Čím je kňour starší, tím má největší obvod klektáků posunut od báze směrem k polovině délky klektáku. Pásmo při měření obvodu překlene rýhu na povrchu klektáku a nesmí se promačkávat do této rýhy.

Hodnocení vzhledových charakteristik zbraní – kladné body

(4) páráky mohou dostat za tmavohnědé až černé zbarvení plochy obrusu a vnější strany páráků 0,5 bodu za jeden párák; za oba páráky lze přidělit maximálně 1 bod.

(5) páráky mohou získat další body za vzhledové a tvarové charakteristiky

a – za dobrý kruhovitý tvar páráků
b – za rovnoměrné zakřivení vnější plochy a hladký povrch bez podélných a příčných rýh
c – za délku obrusu přesahující 5 cm
d – za dobře vytvarované špičky přesahující 45° zelenou výseč šablony

Za vzhledové charakteristiky páráků uvedené pod písmeny a, b, c, d, lze přidělit dohromady až 0,5 bodu za jeden párák. Za oba dohromady maximálně jeden bod.

Celkem za vzhledové charakteristiky pod čísly (4) a (5) lze pro oba páráky přidělit maximálně 2 body.

(6) klektáky mohou získat za tmavohnědé až černé zbarvení plochy obrusu a vnější strany

0,5 bodu na jednom klektáku, pokud je i druhý klekták shodně zbarven přidělí se rovněž 0,5 bodu. Součtem mohou klektáky za barvu získat 1 bod.

(7) za kruhovitý tvar a nepoškozené špičky klektáků přesahující 90⁰ (červenou výseč šablony), je možné přidělit 0,5 bodu; pokud druhý klekták dosahuje stejných hodnot, je možné přidělit také 0,5 bodu; za oba klektáky lze celkem přidělit 1 bod.

(8) pokud se špičky klektáků po přiložení na šablonu dotýkají nebo překrývají, pak se přidělí za takzvané zamknutí 1 bod.

Přirážky za vzhledové charakteristiky klektáků mohou dosáhnout celkem maximálně 3 body.

Hodnocení vzhledových charakteristik zbraní – záporné body

(9) za krátký obrus páráku do 4 cm délky je srážka za jeden párák 1,5 bodu. Pokud je i na druhém páráku kratší obrus než 4 cm, tak se uplatní také srážka 1,5 bodu a v součtu to jsou 3 body. Za obrus páráku v rozmezí 4,1 až 5 cm délky je srážka za jeden párák 0,5 bodu. Pokud je i na druhém páráku obrus v rozmezí 4,1 až 5 cm délky, tak se uplatní také srážka 0,5 bodu a v součtu to je 1 bod. Za obrus delší 5,1 cm, je srážka 0 bodů.