s: Pasrnec bielochvostý. n: Weiswedelhirsch. a: White-tailed deer. f: Cerf de Virginie,
Podle platného zoologického systému se jeleni druhu Jelenec chovaných v Čechách, dělí na:
Čeleď: Cervidae, Goldfuss, 1820 jelenovití
Podčeleď: Cervinae, Goldfuss, 1820 jeleni
Tribus (Seskupení): Odocoileini, Pocock, 1923, novosvětští jelenci
Druh:
Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus, Zimmermann, 1780)
Poddruh:
Jelenec běloocasý severní (Odocoileus virginianus borealis, Miller 1900)
Obr. č. 1 Obr č.2
Další druhy a poddruhy jelenců nežijí na území České republiky volně, ani v oborních chovech
Poddruh:
- jelenec východní (Odocoileus. virginianus cariacou (Boddaert, 1784)
- jelenec mangrovový (Odocoileus virginianus clavium, Barbour et Allen, 1922)
- jelenec curasavský (Odocoileus virginianus curassavicus, Hummelinck, 1940)
- jelenec méridský (Odocoileus virginianus goudotii, Gay et Gervais, 1846)
- jelenec venezuelský (Odocoileus virginianus gymnoti, Wiegmann, 1833)
- jelenec oregonský (Odocoileus virginianus leucurus, Douglas, 1829)
- jelenec margaritský (Odocoileus virginianus margaritae, Osgood, 1910)
- jelenec mexický (Odocoileus virginianus mexicanus, Gmelin, 1788)
- jelenec andský (Odocoileus virginianus peruvianus, Gray, 1874)
- jelenec toltécký (Odocoileus virginianus toltecu, Saussure 1860)
- jelenec virginský (Odocoileus virginianus virginianus (Zimmermann, 1780)
- jelenec jukatánský (Odocoileus virginianus yucatanensis (Hays, 1872)
Rozšíření v ČR: Je nepůvodní severoamerický druh s omezeným regionálním a ostrůvkovitým výskytem (Brdská vrchovina, část Jičínské pahorkatiny, oborní chov jelence severního v Sovinci u Fryčovic. První import jelence viržinského na naše území se uskutečnil v druhé polovině 19. století. Nejprve byl vysazen v oboře Opočno v roce 1884 a teprve odtud byl po neúspěšném chovu převezen v roce 1893 na Dobříšsko (obora Královská stolice). Podle jiných pramenů se začátky chovu jelence v dobříšské oboře datují již do první poloviny 19. století. Jisté je, že jeho stavy byly postupně doplňovány několika importy. Ve 20. letech 20. století se po zrušení obory jelenci rozšířili do volnosti. Kromě opočenského a dobříšského panství byli v první polovině 20. století jelenci krátkodobě chováni i na velkostatku Orlík n. Vltavou (Květov, obora Annínský dvůr, Šerkovská obora), v Žehušicích, v Merklínské oboře na Plzeňsku a též na několika místech na Moravě (Bystřice pod Hostýnem, Kunštát na Moravě, Telč, Studená, Kunžak, Veselíčko, Holešov). Žádný z těchto chovů se do dnešní doby neudržel. V roce 1964 a 1965 byla založena podkrkonošská populace v oboře Holovousy. Z této obory se v roce 1973 až 1975 jelenci dostali do volné přírody. Na Moravu byl jelenec dovezen v roce 1985 nejprve do obory Jasenná a později i do dalších chovných zařízení. Na Zlínsku se dostal do volných honiteb v roce 1991, na Prostějovsku a v Miloticích o dva roky později. Obě starší české populace (brdská a východočeská) jsou zastoupeny poddruhem Odocoileus virginianus virginianus, kdežto moravské populace založené z chovného materiálu z Finska (ZOO Ächtery) jsou označovány za severský poddruh Odocoileus virginianus borealis.
V Čechách jsou chovány dva poddruhy jelenců. Metoda pro měření paroží jelenců je převzatá od americké společnosti Boone & Crocket Club (dále jen B&CC) s tím, že naměřené hodnoty jsou zapisovány v metrické soustavě a za výslednou hodnotou v bodech se uvede zkratka CIC. Metoda je shodná pro všechny poddruhy jelenců, ale hladiny bodů pro stanovení bronzové, stříbrné a zlaté medaile jsou pro některé poddruhy odlišné.
Metodou CIC lze hodnotit paroží siků ulovených:
- Ve volnosti
- V oboře
- Uhynulých, nebo jinak usmrcených ve volnosti, nebo v oboře (na silnici, železnici, nelegálně ulovených, nebo stržených predátory); do tabulky se neuvádí smyšlené jméno lovce, ale uvede se tam příčina usmrcení, nebo slovo anonym.
Hladiny bodových hodnot pro přidělení medailí trofeji siků:
Postup měření parohů jelence běloocasého:
a – měření, délky lodyh paroží, b – rozpětí mezi špicemi lodyh, c – největší vnější rozloha paroží, d – největší vnitřní rozloha paroží
Paroží se měří ocelovým pásmem v cm s přesností na 1 mm. Netypické trofeje nelze metodou CIC hodnotit. Výsady trofejí jelenců musí být dlouhé podle metody B&CC minimálně l palec = 2,54 cm. Podle metody CIC musí být 2 cm dlouhé a jejich délka musí přesahovat šířku při základně výsady.
Doplňující charakteristiky pro měření paroží jelenců:
- A. Počet výsad na každé lodyze se uvádí pouze pro doplnění informací o trofeji.
- B. Rozpětí hrotů lodyh se měří jako přímá vzdálenost mezi hroty lodyh.
- C. Největší vnější rozloha paroží se měří kolmo na osu lebky a je to největší šířka vnějších hran lodyhy nebo výsad.
Měřené charakteristiky:
(1) Vnitřní rozloha se měří kolmo k podélné ose lebky jako největší vnitřní vzdálenost obou lodyh. Do bodového hodnocení se započítává pouze taková velikost vnitřní rozlohy, která je menší nebo nejvýše stejná jako je naměřená hodnota delší lodyhy. Je-li vnitřní rozloha větší, pak se do kolonky zapíše hodnota rovná hodnotě delší lodyhy.
Měření délky lodyhy jelence
Měření obvodů lodyh jelence
Měření rozloh paroží jelence
Detail měření vnitřní rozlohy mezi lodyhami paroží jelence
Měření délky výsad na paroží jelence se provádí po vnější straně
Měření první výsady na paroží jelence
(2) Délky abnormálních výsad. Za abnormální výsady se považují obvykle ty, jejichž tvar a umístění jsou netypické (zpravidla vyrůstají z přední části lodyhy nad očníkem nebo vyrůstají z výsad).
(3) Délky lodyh se měří po vnější straně lodyhy od spodního okraje růže až po vrchol lodyhy.
(4) Délky normálních výsad se měří po jejich vnější straně od horního okraje lodyhy, tj. z místa, kde se osa výsady protíná s pomyslnou linií povrchu lodyhy až po jejich hrot. Obdobně se měří i výsady abnormální. Vrchol lodyhy se sice započítává do počtu výsad, ale jako výsada se neměří.
(5) Obvody lodyh se měří vždy na nejslabším místě lodyhy mezi sousedními výsadami (mezi růží a první výsadou, mezi první a druhou výsadou atd.). Chybí-li první výsada, změří se obvod mezi růží a druhou výsadou a tentýž obvod se zapíše dvakrát. Chybí-li čtvrtá výsada, měří se obvod lodyhy v polovině mezi třetí výsadou a špičkou lodyhy.
Přehled pořadí trofejí – Jelenec viz příloha
