(Caprepolus capreolus) a jeho poddruhů:
Podle platného zoologického systému se srnci (Rod Capreolus) dělí na:
Srnec obecný (Capreolus capreolus, Linnaeus, 1758) s pěti poddruhy a Srnec sibiřský (Capreolus pygargus, Pallas, 1771) s pěti poddruhy.
Rozšíření srnce obecného a jeho poddruhů: Srnčí zvěř žije na rozsáhlém území Evropy a Asie od pobřeží Atlantického oceánu na západě až k břehům Tichého oceánu na východě. Nejsevernější oblast výskytu, zasahující až k polárnímu kruhu, dnes leží ve Skandinávii, nejjižněji se srnec vyskytuje v Sýrii, v přikaspických částech Íránu a ve střední Číně. Na řece Volze se stýkají areály rozšíření populací srnců obecných a sibiřských. Na hranicích styku areálu evropského srnce se sibiřskými populacemi, kde se vyskytuje samostatný druh srnce sibiřského, se každoročně uloví několik srnců s typem parůžků křížence, ale protože ani v jednom případě nebyly provedeny cytogenetické testy, nelze mluvit o průkazu volného křížení obou případných druhů. Z našich i slovenských honiteb známe celou řadu trofejí ze Sitna, Zoboru, Zdounek a dalších míst, které odpovídají typem parůžků sibiřským srncům, a proto je oprávněné domnívat se, že to jsou pozůstatky dřívějšího záměrného křížení obou druhů, které bylo módní záležitostí některých majitelů honiteb v devatenáctém a začátkem dvacátého století. Nejdéle se jedinci sibiřských srnců udrželi v Haliči, Bavorsku a Rakousku. Jediné dochované trofeje z introdukce sibiřských srnců do Německa pocházejí ze sbírek trofejí hraběte Arca, které byly uloženy v Mysliveckém muzeu v Mnichově. Všechny pokusy s křížením evropského a sibiřského srnce prováděné v Německu, Belgii, Anglii i u nás, byly neúspěšné také proto, že byly založeny na velmi malém počtu jedinců křížených druhů. Příčinou byla nadměrná velikost kladených srnčat našich evropských srn, které byly kříženy se srncem sibiřským.
Hranice rozšíření evropského srnce se od břehů Volhy obrací znovu zpět na jihozápad k ústí Donu do Azovského moře. V ČR je původním, běžně se vyskytujícím druhem. Jeho početní stavy mají dlouhodobě sestupnou tendenci. V roce 1993 byly odhadovány početní stavy na 264 tisíc kusů a odstřel překročil hranici 100 tisíc ulovených kusů srnčí zvěře. Statistiky lovu v minulosti prognózovaly mírný početní nárůst, ale po roce 1993 bylo zřejmé že stavy už stoupat nebudou. Příčinou jsou narůstající populace siky japonského a daňka skvrnitého.
Hodnocení parůžků rodu Srnci (Capreolini Brokes, 1828)
Nelze měřit parůžky parukáčů, hypertrofických parůžků z umělých odchovů a raritních trofejí, kde nelze určit, co je lodyha a co je výsada.
Uvedená metoda CIC se vztahuje pouze na hodnocení parůžků srnce obecného a všech jeho poddruhů. Metoda pro hodnocení parůžků srnce sibiřského a jeho poddruhů je převzata od symetrické metody B&CC a CIC ji převzal s tím, že všechny parametry jsou uváděny v SI (metrické) soustavě, tedy v gramech, milimetrech a centimetrech.
Srnčí parůžky se měří pásmem. Naměřené hodnoty se udávají v cm s přesností na 1 mm. Hmotnost se udává v gramech a váží se s přesností na 1 gram. Objem se měří v cm3 s přesností na 1 cm3.
Měřené charakteristiky
- Délky lodyh se měří po vnější straně lodyhy od spodního okraje růže až k nejvzdálenějšímu hrotu lodyhy při sledování všech nerovností lodyhy, ale tak, že se pásmem přepne záhyb mezi horním okrajem růže a lodyhou. Měří se nejprve lodyha levá a poté lodyha pravá.
- Vnitřní rozloha se měří jako největší vnitřní vzdálenost lodyh s tím, že musí být kolmá na osu vztyčenou mezi oběma lodyhami. Počítá se v procentech z průměrné délky lodyh (1). Velmi úzká (do 30 %) – 0 bod, úzká (30,01 až 35 %) – 1 bod, střední (35,01 až 40 %) – 2 body, dobrá (40,01 až 45 %) – 3 body, velmi dobrá (45,01 až 75 %) – 4 body, abnormální (nad 75 %) – 0 bodů.
- Hmotnost vyschlého paroží se váží i s lebkou. Při zachování celé lebky, se odpočítá z celkové hmotnosti trofeje – 90 g. Z trofeje, kde jsou odříznuté pouze obě řady horních stoliček se odpočítá – 65 g. U trofeje, kde je lebka seříznuta tak, že jsou zachovány nosní kosti, nebo je u lebky zachována čelní a temenní část, se neprovede žádná srážka hmotnosti. Hmotnost parůžků se během prvního týdne po preparaci sníží přibližně o 10 % hmotnosti. Paroží se považuje za vyschlé 30 dnů po ulovení a následné preparaci s podmínkou, že nepřesáhne hodnotu 15% vlhkosti.
(4) Objem se zjišťuje vážením ponořených parůžků do vody podle hydrostatického pravidla. Zjišťování objemu ponořením do vody je posledním krokem hodnocení trofeje, protože namočením by se zvýšila hmotnost trofeje a vzhledové charakteristiky trofeje by byly ovlivněny namočením, zvláště barva parůžků, by byla tmavší. Při vážení se celé parůžky ponoří do vody, dokud není spodní okraj růží vodorovný s hladinou vody ve válci. V případě vysokých růží a často zprohýbané spodní části růží, je možné potopit parůžky tak, aby se růže ponořily jen do té úrovně, aby se temenní část lebky nedotýkala hladiny vody. V takovém případě se ponoří i část pučnic a proto je nutné vykompenzovat ponoření takovým způsobem, aby se přibližný objem ponořených pučnic rovnal objemu části růží, které nebudou ponořeny. Hmotnost ponořených parůžků vyjádřená v gramech (mokrá hmotnost) se odečte od hmotnosti parůžků s lebkou (suchá hmotnost). Hmotnost lebky se pro zjišťování objemu parůžků neodečítá od „suché“ hmotnosti ani od „mokré“ hmotnosti. Rozdíl mokré hmotnosti a suché hmotnosti je hodnota hmotnosti vytlačené vody v gramech, která se rovná objemu parůžků v kubických centimetrech (cm3). 1 g = 1 cm3 Tento výsledek je vynásoben koeficientem 0,3 pro získání hodnoty bodů za objem. Trofej, kde jsou výsady, nebo lodyhy vyvinuté tak, že celou trofej (parůžky) nelze ponořit, pak je trofej z hodnocení vyřazena.
Barva parůžků: A – světlá nebo umělá – 0 bodu, B – nažloutlá nebo světlehnědá – 1 bod, C – hnědá – 2 body, D – tmavohnědá – 3 body, E – tmavá až černá – 4 body; pokud je barva parůžků, třeba jen na některé části, upravena mořidly, pak se za barvu přidělí 0 bodů.
Perlení na lodyhách: A – lodyhy hladké, téměř bez perel – 0 bodu, B – velmi slabé perlení (jednotlivě rozptýlené, většinou jen na vnitřní straně) – 0,5 bodu, C – slabé perlení (jednotlivě rozptýlené téměř po celém obvodu) – 1 bod, D – střední perlení (drobné, na vnitřní straně a částečně na straně přední) – 1,5 bodu, E – dobré perlení (drobné v dolní polovině parůžků na všech stranách) – 2 body, F – velmi dobré perlení (drobné do 2/3 výšky parůžků, na všech stranách lodyh) – 2,5 bodu, G – velmi dobré perlení (drobné i hrubé do 2/3 výšky parůžků, na všech stranách lodyh) – 3 body, H – výborné perlení (střední velikost perlení do 2/3 výšky parůžků, na všech stranách lodyh) – 3,5 body, I – mimořádně dobré perlení (hrubé perlení do 3/4 výšky parůžků, na všech stranách lodyh) – 4 body.
Tvar a velikost růží: A – slabé (úzké a nízké) – 0 bodu, B – střední (šňůrkovité, málo perlené) – 1 bod, C – dobré (věnečkovité, dosti vysoké) – 2 body, D – silné (široké a vysoké) – 3 body, E – velmi silné (velmi široké, značně vysoké) – 4 body.
Měření a hodnocení výsad
Měření výsad se změnilo v roce 2019 a délka výsady pro přidělení 0,5 bodů musí mít minimálně 5 cm. Před rokem 2019 byla minimální délka 6 cm. Maximální počet za délku výsad jsou 2 body. Tedy i v případě, že by srnec mněl více výsad dlouhých 5 cm, například 6, i více, tak by počet bodů byl stále jen 2 body.
Hroty výsad: A – tupé a málo vyvinuté – 0 bodu, B – tupé a středně vyvinuté – 1 bod, C – špičaté, bílé – 2 body.
Za vady tvaru parůžků: přidělují se ve výši 0 až 3 body A – za parůžky s nepravidelnými nebo kráčivými lodyhami z bočního pohledu – 1 bod, B – za nesouměrnost lodyh z čelního pohledu – 1 bod, C – celkový nežádoucí tvar parůžků – 1 bod (značně pokřivené, vývrtkovité, zaškrcené nebo porézní)
Délka výsad: A – středně dlouhé výsady 2,5–5 cm: 0 bodů; B – dlouhé výsady 5 cm a více: 0,5 bodů; za každou výsadu lze přidělit 0,5 bodů (kladných), celkem (maximálně za čtyři výsady) 2 body (přirážky) i kdyby bylo výsad více (osmerák nebo desaterák)
Vzhledové body záporné
Délka výsad: A – střední výsady 2,5 – 5 cm: 0 bodů; B – výsady kratší než 2,5 cm, nebo žádné výsady: – 0,5 bodů; za každou výsadu lze přidělit 0,5 bodů (záporných), celkem (maximálně za čtyři výsady) – 2 body (srážky) i kdyby bylo výsad více (osmerák nebo desaterák)
Měření délky raritních trofejí
Měření atypických trofejí je možné za předpokladu, že je možné určit na pravé i levé straně co je lodyha. V případě, že na levé, nebo pravé straně parůžků nelze určit, který parožní výrůstek má parametry lodyhy, parůžky se hodnotit nebudou. Pro měření délky výsad lze měřit pouze výsady, které se vyčleňují z lodyhy dopředu, nebo dozadu. Výrůstky, které mají charakter mimořádně vyvinuté perly /nejčastěji to bývá nad růží), nebo výsady vyčleňující se z lodyhy do boku nelze měřit jako výsady.
Hodnocení parůžků zkrácenou metodou
V praxi je často potřeba urychleně ohodnotit parůžky srnce, ale zařízení pro zjištění objemu parůžků není k dispozici. V takovém případě je možné použít zkrácené hodnocení parůžků podle Volze, kde se čistá hmotnost parůžků (poodpočtu hmotnosti lebky 90 g) násobí koeficientem 0,195 u parůžků do 50 bodů; 0,215 u parůžků od 51 do 90 bodů a 0,225 u parůžků s 91 a více body. Vzorec pro výpočet bodové hodnoty je poloviční průměrná délka lodyh v cm + čistá hmotnost lebky x koeficient (0,195, 0,215 nebo 0,225) + vzhledové body. Tato metoda nedosahuje přesnosti mezinárodní metody, ale pro orientační informaci o přibližné bodové hodnotě je dostačující. Volzova metoda není uznávána CIC.
Tabulka pořadí trofejí Srnce 2025 DEF viz příloha
