Tlupy prasat na zahrádkách či přímo v ulicích měst jsou stále častějším jevem. Jeho příčiny jsou poměrně složité, ale dají se zjednodušit: Prasata jsou tam, kde je jim dobře.
Černá zvěř je velice inteligentní, přizpůsobivá a v dobrých podmínkách schopná poměrně rychlé reprodukce. I přes nárůst počtu ulovených prasat jsou jejich návštěvy poblíž lidských sídel stále častější. Lákají je sem především dostupná potrava a také pocit bezpečí – prasata dobře ví, že ve městech a obcích se je nikdo a nic nebude snažit ulovit.
Proč je tolik divočáků?
Zvýšené stavy černé zvěře jsou především důsledkem intenzivního zemědělského hospodaření. Sami vytváříme černé zvěři ideální životní podmínky pěstováním kukuřice či obilí v rozlehlých lánech sahajících až na hranici lesa. Tlupy prasat se na jaře v takových polích usadí a přesouvají se jen mezi nimi podle toho, kde právě roste či dozrává vhodná potrava.
Na podzim se některá prasata za dalším zdrojem potravy přesunou do blízkosti člověka. V polích ani na sídlištích ale není možné lovit, a snižovat tak stavy. Snižovat však můžeme nabídku potravy, kterou v těchto místech prasata vidí.
Zákon umožňuje lov pouze na tzv. honebních pozemcích, mezi něž ale části měst obvykle nepatří. Střelba ve městech je tak nejen nezákonná, ale především nebezpečná. Myslivci se černou zvěř z měst snaží spíše vyhánět a lovit až v místech, kde je to povoleno a bezpečné. Rozhodování, zda se v problému angažovat, přitom není jednoduché. Někteří lidé myslivce kritizují za to, že loví, jiní za to, že loví příliš málo. Žádný myslivec už dnes nestojí o negativní publicitu.
Zapomínat nemůžeme ani na velice nízké výkupní ceny zvěřiny. Právě u divočáků jsou výkupní ceny tak nízké, že se často ani nevyplatí kus do výkupu vézt. Jenže jak pak zvěřinu zužitkovat?
Jak rychle se množí?
Dobré životní podmínky umožňují černé zvěři rychleji se množit. Mladá bachyňka, technicky stále ještě sama sele, může poprvé zabřeznout v závislosti na rychlosti růstu po dosažení hmotnosti cca 20–25 kg. Časově to bývá mezi šesti až jedenácti měsíci věku. Březost trvá přibližně čtyři měsíce. Tři další měsíce jsou narozená selátka kojena. V ideálních podmínkách tak jedna bachyně může mít mláďata až dvakrát ročně – ne však více.
Abychom problém se zvýšenými stavy prasat vyřešili, je třeba změnit způsob zemědělského hospodaření, zhoršit tak životní podmínky prasat a zároveň usnadnit lov. Právě pro lov je přitom nepostradatelný člověk – myslivec. V žádném případě nemůže být v Česku tolik vlků, aby dokázali významným způsobem snižovat mnohasettisícové populace zvěře. Tolik zvěřiny zkrátka nesežerou.
Prasata jsou navíc pro vlka inteligencí i silou více než vyrovnaným soupeřem. Proč by vlk riskoval střet s nebezpečnými bachyněmi chránícími svou tlupu selat, když má v naší přírodě i na hospodářstvích dostatek jiné kořisti? Případný zvýšený predační tlak vlka na černou zvěř by navíc prasata nutil vytvářet větší tlupy a zároveň by je ještě více vyháněl z volné přírody do měst a vesnic. O ostatních negativech s vlkem spojených ani nemluvě.
V reakci na článek Stáda divočáků ničí město, lidé se bojí za tmy ven. Tak to vypadá v Mníšku