Klíšťata – je jich hodně a jsou všude… Zatímco dříve byla jejich aktivita zaznamenávána zhruba půl roku, dnes není výjimkou, že se s těmito ektoparazity setkáváme takřka po celý rok. Enormně vzrůstá nejen jejich počet, ale následně i výskyt onemocnění, která tito malí parazité (vektoři) přenáší. Léčba vektorových onemocnění je složitá a vždy velmi finančně náročná.
Onemocnění přenášená běžnými klíšťaty (Ixodes)
Nejběžnějším druhem je klíště Ixodes, které přenáší lymskou boreliózu a anaplazmózu.
- Lymská borelióza patří mezi nejčastější onemocnění. Boréliemi je nakaženo více než 20 % klíšťat a jsou nebezpečné nejen pro psy, ale i pro člověka. Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že příznaky se mohou objevit až za několik měsíců po přisátí klíštěte a jsou velmi nespecifické. Patří mezi ně náhlé zhoršení celkového zdravotního stavu, vysoké horečky, zánět kloubů (otoky, kulhání), malátnost, zvětšení mízních uzlin, zvracení, nechutenství a úbytek hmotnosti. Mohou se objevit i neurologické a srdeční příznaky nebo selhání ledvin.
- Méně známé je bakteriální onemocnění anaplazmóza, způsobené zástupcem Anaplasma phagocytophilum, která napadá bílé krvinky. Mezi klinické příznaky patří horečka, nechutenství, zvýšená unavitelnost, dušnost, hubnutí, bolesti kloubů, zvracení, průjmy, ale i neurologické příznaky.
Nová hrozba: Pijáci a exotická onemocnění
Méně rozšířeným druhem je piják lužní (Dermacentor reticulatus). Charakteristické je mramorované zbarvení štítku, které ho odlišuje od jednobarevných (černých, hnědých) klíšťat. Piják je šiřitelem babeziózy, což je infekční onemocnění způsobené prvoky rodu Babesia. Nakažení pijáci je při sání uvolní do krevního oběhu zvířete a babesie pak napadají červené krvinky.
Inkubační doba po infekci trvá 10 dní až 3 týdny. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením, nechutenstvím, horečkou, černě zbarvenou močí, žloutenkou a dalšími příznaky. Psi, kterým se zavčasu nepodá lék, zpravidla umírají. Na člověka toto onemocnění není přenosné. Ještě před několika lety byla babezióza nechtěným „suvenýrem“ z dovolené na jihu Evropy (Itálie, Maďarsko, Španělsko, Francie), dnes už se s ní však setkáváme i u nás (okolí Břeclavi, Hodonína, Pálava, Mušov…).
Rizikové oblasti se postupně rozšiřují díky změnám klimatu a migraci zvířat. Data o lokalizaci pijáků se sbírají pomocí webu najdipijaka.cz, což pomáhá mimo jiné i při diagnostice nemoci. Není nutno zasílat vzorky – stačí parazita vyfotit a zaslat na uvedený web fotku a souřadnice místa nálezu.
Dalším bakteriálním onemocněním je ehrlichióza, kterou v našich podmínkách přenáší piják hnědý (Rhipicephalus sanguineus). Erlichie napadají leukocyty (bílé krvinky). Příznaky jsou proto podobné jako u anaplasmy – horečka, anorexie, hubnutí, výtok z očí a nozder, dušnost, otoky končetin aj.
Diagnostika, prevence a riziko pro majitele
Všechna uvedená onemocnění lze diagnostikovat pomocí rychlých krevních testů. Léčba je ale dlouhá a může dojít k nevratným změnám i úmrtí psa. Nejdůležitější je tedy stále prevence, která je stejná jak proti běžným klíšťatům, tak proti pijákům. Antiparazitik je na trhu spousta ve formě spot-onů, tablet, obojků a nově i v injekční formě.
Je potřeba si také uvědomit, že při odstraňování klíšťat můžeme nakazit i sebe (borelióza, encefalitida). Zhruba třetina lidí, kteří se léčili s některým z onemocnění přenášených klíšťaty, uvádí, že klíště přisáté neměli, ale odstraňovali ho domácímu mazlíčkovi. Infekce se může dostat do těla i nepatrným poškozením kůže (např. záděrou u nehtu) nebo promnutím očí. Je proto vhodné mít doma pomůcku k odstranění (kleštičky, pinzety) a po odstranění si důkladně umýt a vydesinfikovat ruce.
Komáři a srdeční červivost
Zdravotním rizikem pro psy je i další vektor – komár (rody Aedes, Culex a Anopheles), který přenáší hlístice dirofilárií (Dirofilaria immitis). Jsou to vlasovití červi, kteří v dospělosti dosahují délky až 30 cm. Parazitují v plicních tepnách a mohou zasáhnout i srdce. Neléčená invaze způsobuje poškození plic, srdce i ledvin a může vést až k úhynu.
Klinické příznaky závisejí na vývojové fázi parazita, jejich množství a délce trvání. Jedná se o chronické onemocnění, kdy pacienti dlouhou dobu nevykazují žádné závažné symptomy. Mezi ně patří hubnutí, intolerance zátěže, kašel, dušnost, zadržování vody, zvýšení klidové dechové frekvence, zvětšení jater a poruchy srdečního rytmu.
Je nutné zdůraznit, že přípravky využívané v ochraně psů proti klíšťatům nemají repelentní účinek a nezabrání tedy bodnutí komárem a přenosu dirofilárií! Při pobytech v endemických oblastech (např. Chorvatsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a další dovolenkové destinace) je nutné kombinovat přípravky proti klíšťatům s repelenty a po návratu ošetřit psa přípravkem s účinnou látkou proti dirofiláriím ve formě tablety.
Správnou prevenci a ochranu by tedy neměl podceňovat žádný majitel – a to nejen loveckých psů.
MVDr. Jana Kočová
Veterinární ordinace
Okružní 311
38221 Kájov