Novinky

Právo

Krok k rozumnému a modernímu plánování myslivosti

Vláda České republiky 29. června schválila návrh novely zákona o myslivosti připravený ministerstvem zemědělství. Pokud novela projde, zruší novinky zavedené do mysliveckého hospodaření tzv. vyvlastňovacím přílepkem k lesnímu zákonu z konce loňského roku. Stát by podle novely již neměl vyvlastňovat majitelům a nájemcům honiteb právo rozhodovat o hospodaření se zvěří. Zároveň novela přináší účinná opatření pro snížení stavů zvěře tam, kde je to potřeba, i elektronizaci státní správy myslivosti.

Návrh novely zákona o myslivosti napravuje problémy, které do mysliveckého hospodaření vnáší přílepek k lesnímu zákonu. Ten prosadilo Hnutí Duha s poslanci Markétou Pekarovou Adamovou, Vlastimilem Válkem (oba TOP09), Danou Balcarovou a Radkem Holomčíkem (oba Piráti) v září minulého roku. Jeho cílem bylo vyvlastnit právo rozhodovat o zvěři majitelům (držitelům) a nájemcům (uživatelům) honiteb ve prospěch státu. Povinné posudky honiteb by pak státu způsobily značné finanční náklady a zátěž státní správy.

Přílepek tehdy legislativním procesem prošel díky strašení astronomickými, avšak nepodloženými odhady výše škod, které údajně zvěř páchá na lesních porostech, a také díky strašení zdržením ve vyplácení kompenzací škod způsobených kůrovcem vlastníkům lesů. Senátor Michael Canov na to upozornil při projednávání v Senátu: „Mně osobně, opakuji to ještě jednou, se zdá děsné, že se mají obětovat myslivci strašením, že lesáci by přišli o dotace. Nepřišli, maximální zpoždění 26 dnů, pokud vůbec nějaké.“

Novela připravená ministerstvem zemědělství ponechá myslivecké plánování v rukách majitelů a nájemců honiteb. Ruší povinnost periodických posudků stavu lesů, které by v rozporu s tvrzením předkladatelů znamenaly pro stát výdaje přinejmenším desítky milionů korun ročně. Napravuje se tak stav, kdy dokonce ani vlastník honitby, který by v ní chtěl sám hospodařit, nemá právo rozhodovat o stavech zvěře – rozhodovat o nich má stát na základě posudku. Novela rovněž ruší povinnost předkládat státní správě markanty, coby důkazy o ulovení zvěře. Nejčastěji byly v této souvislosti zmiňovány slechy (uši) zvěře.

Ministerská novela ruší dosud používané tzv. normované stavy zvěře. Uživatelé honiteb budou nově povinni udržovat stav zvěře mezi stavem minimálním, tj. nutným pro úspěšnou reprodukci druhu, a takovým, kdy zvěř působí pouze přiměřené škody. V případě neúměrných škod zasáhne do mysliveckého plánování státní správa. Tím se otvírá cesta k vyvážení potřeb zvěře a lesa tam, kde je to potřeba.

Návrh zákona obsahuje celou řadu dalších opatření, která rovnováhu potřeb zvěře a lesa dále podpoří. Rozšiřuje možnosti lovu v nočních hodinách, umožní používat noktovizory, lovit na pozemcích, kde probíhá sklizeň, rozšiřuje seznam zvěře, která se smí lovit společných lovech (honech) či prodlužuje lhůty pro uplatnění škod vlastníky lesů. Přináší také kompletní elektronizaci státní správy na úseku myslivosti. Myslivci budou mj. prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu fotografovat ulovenou zvěř. Státní správa tak oproti současnosti získá účinnou kontrolu množství ulovené zvěře.

„Jsme přesvědčeni, že návrhy ministerstva zemědělství povedou k vyvážení potřeb zvěře a lesů, a tedy i ke snížení početních stavů zvěře tam, kde je to potřeba. Myslivecké plánování je složité, vyžaduje odborné znalosti i praktické zkušenosti s fungováním přírody,“ komentuje návrh zákona o myslivosti Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Myslivecká praxe poskytuje odpověď i na požadavky zájmových organizací, které ministerskou novelu kritizují: „Musím nesouhlasit s požadavkem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů na zmenšení minimální velikosti honitby na 250 hektarů. Poslední zmenšení minimální rozlohy honiteb v roce 1992 bylo jednou z příčin nárůstu stavů spárkaté zvěře. Takto malé honitby neodpovídají životním nárokům zvěře a nesnesou ani srovnání se zahraničím. Na Slovensku je například minimální výměra 1000 hektarů. Snížení na 250 hektarů by pouze umožnilo hrstce vlastníků pozemků zřídit si soukromé honitby a lovit v nich. Pohodě zvěře ani stavu lesů by však ve viditelném měřítku neprospělo. Zmenšování výměry honiteb nepřinese ani pokles stavů zvěře, což můžeme vidět například v Německu či Rakousku, kde jsou honitby menší, ale zvěře v nich žije více než u nás,“ hodnotí Jiří Janota.

„Za úsměvný považuji postoj Hnutí Duha, které stojí za vyvlastňovacím přílepkem. Hnutí Duha požaduje posílit práva vlastníků pozemků. Týchž vlastníků, jejichž práva vyvlastňovací přílepek před pár měsíci vyvlastnil ve prospěch státu. Dožaduje se také transparentní a odborné debaty nad návrhem novely. Ironické je, že o své novele prosazené narychlo jako součást zákona o lesích žádnou transparentní a odbornou debatu nepřipustili,“ uzavírá Jiří Janota.