Novinky

Klíčící žalud

Poslanci dali šanci obnově lesů po kůrovci

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení schválila důležitý balík zákonů o invazních druzích, který adaptuje příslušné evropské nařízení. Pokud zákony projdou Senátem a podepíše je prezident, otevře se cesta nejen pro účinnou regulaci škodících mývalů či psíků mývalovitých, ale také pro přijetí kvalitního nového mysliveckého zákona. Ten umožní lépe vyvážit potřeby zvěře a lesa.

Balík zákonů o invazních druzích se zrodil po kvalitní a dlouhodobé odborné diskuzi. Je výsledkem mnoha jednání odborníků, hospodářů v krajině a státních institucí. Adaptuje do českého práva evropské nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Činí tak doslova za pět minut dvanáct, protože žaloba Evropské komise na Českou republiku i související mnohamilionové pokuty za průtahy při přijímání tohoto zákona jsou na spadnutí.

Zákony řeší především rychlejší odstranění nežádoucích invazních druhů z české přírody. Pro myslivce to znamená možnost bez speciálních výjimek usmrcovat mj. mývaly severní, kteří se v Česku úspěšně šíří a decimují ptačí hnízda i populace vodních živočichů. Podobné chutě má i psík mývalovitý. Oba druhy mohou také přenášet nemoci, například prašivinu.

Součástí schváleného balíku zákonů je i návrh na zrušení tzv. vyvlastňovacího přílepku, který v roce 2019 bez jakékoli diskuze a pod falešnou záminkou nutnosti prosadili poslanci TOP 09 a Pirátů. Jeho cílem mělo být zásahem státní správy přinutit myslivce snížit stavy zvěře na minimum. Protože ale návrh nebyl nijak konzultován s odborníky na myslivost ani praktickými myslivci, vytvořil systém, který by nejspíše vůbec nefungoval. Zato by ale státu a obcím přinesl stamilionové náklady.

Vlastníkům pozemků a myslivcům, tedy lidem, kteří jsou v každodenním kontaktu s přírodou, mělo být ve prospěch státu vyvlastněno právo mysliveckého plánování. Stát by byl nucen objednávat pravidelné odborné posudky na každou z 5700 honiteb. Na jejich základě by pak úředník od stolu stanovoval počty zvěře, která smí v české přírodě žít.

Zrušení tohoto přílepku bylo nutné, aby počínaje odloženou účinností zákona letos v listopadu nedošlo ke kolapsu veškeré péče o zvěř. Uvedením mysliveckého zákona do stavu, který touto katastrofou nehrozí, Sněmovna otevřela dveře schválení kvalitního vládního návrhu novely zákona o myslivosti. Takovýto postup je výsledkem širokých odborných diskuzí myslivců, zástupců ministerstev a poslanců podpořených také 86 000 podpisy pod peticí Za zachování spolkové myslivosti jako odpovědného způsobu hospodaření se zvěří. Vládní návrh zákona zavede lepší, a především použitelnější způsoby, jak vyvážit potřeby zvěře a obnovujících se lesů. V tuto chvíli čeká v Poslanecké sněmovně na třetí čtení.

„V žádném případě není pravda, že by poslanci včera hlasovali proti zájmům lesů, jak se snaží tvrdit některé organizace vlastníků pozemků, zemědělců a ochranářů přírody,“ vysvětluje pozadí novel mysliveckého zákona Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. „Díky nápravě nepromyšleného poslaneckého návrhu z roku 2019 Sněmovna otevřela dveře pro schválení nového zákona o myslivosti, který vychází z odborné diskuze a skutečně pomůže vyvážit potřeby zvěře a lesa. Tím vyjde vstříc těm vlastníkům pozemků, zemědělcům a dalším, kteří se podle současného zákona nedokážou s myslivci na podobě mysliveckého hospodaření dohodnout. Přestože už stávající zákon jim k tomu dává veškeré možnosti. Také Ústavní soud judikoval, že stávající úprava je přiměřeným omezením vlastnických práv, které naplňuje společenský zájem na ochraně přírodního bohatství – zvěře,“ uzavírá Jiří Janota.