Aktualizováno: Zákon o myslivosti jde do třetího čtení

Spravedlnost

AKTUALIZOVÁNO 27. 5. 2021 V 10:00 HOD.

Poslanci ve druhém čtení představili pozměňovací návrhy, načež Sněmovna návrh zákona posunula do třetího čtení. Pokud bude i v něm schválen, přesune se do Senátu.

Stenozáznam druhého čtení.

Legislativní proces návrhu zákona.

PŮVODNÍ TEXT ČLÁNKU ZE 26. 5. 2021

Dnes 26. května v 17.00 hodin budou poslanci projednávat novelu zákona o myslivosti. Návrh novely řeší nedostatky nedomyšleného „mysliveckého přílepku“ poslanců Holomčíka, Balcarové a Pekarové-Adamové, který byl přijat v rámci lesního zákona v roce 2019.

Vládní návrh novely zákona o myslivosti vznikl především proto, aby napravil závažné nedostatky poslanecké novely zákona o myslivosti z roku 2019. Ta vlastníkům pozemků a myslivcům vyvlastnila právo mysliveckého plánování ve prospěch státu. Státní správa by podle ní už od listopadu letošního roku byla povinna objednávat posudky stavu porostů v každé z téměř 6000 honiteb a na jejich základě sama plánovat. Tato změna by rozpočty státu a obcí zatížila výdaji v řádu stovek milionů korun. Kromě toho zavádí povinnost předkládat části těl ulovené zvěře jako tzv. markanty, což je prakticky jen těžko proveditelné a orgány státní správy myslivosti (obce s rozšířenou působností) na to nejsou vybaveny.

Myslivci podporovaná vládní novela odpovídá také na poptávku některých vlastníků a lesních hospodářů po lepším vyvážení potřeb zvěře a lesa. Vlastníkům pozemků dává silnější postavení v mysliveckém plánování, státní správě jasné kompetence při dohledu nad plněním plánu a myslivcům nové možnosti pro zvýšení efektivity lovu. Například možnost lovu v noci, s nočním viděním nebo rozšíření druhů zvěře, které lze lovit na společných lovech.

Skutečným ohrožením tradiční podoby české myslivosti ale i tentokrát jsou požadavky uskupení osmi organizací ochranářů přírody, malých organizací vlastníků pozemků, lesníků a zemědělců pod vedením Hnutí Duha vtělené do poslaneckých pozměňovacích návrhů. Jejich cílem je mj. umožnit tvorbu honiteb již od poloviny současné minimální velikosti, dát automatické právo lovu vlastníkům i nájemcům pozemků, zakázat pronájem státních honiteb, nebo zasáhnout do seznamu druhů, které jsou zvěří. Zmenšení minimální výměry honiteb, právo lovu vlastníkům a zákaz pronájmu státních honiteb jsou přímé zásahy do českého pojetí myslivosti, coby hospodaření s volně žijící zvěří s ohledem na její životní pohodu. Myslivost je jimi redukována pouze na lov. Ve skutečnosti je ale převažující náplní práce myslivce péče o zvěř – její přikrmování, léčení, údržba mysliveckých zařízení, zřizování krajinných prvků atd.

Snaha vyřadit některé druhy ze seznamu zvěře pak přinese výhody pouze lidem, kteří by chtěli zvěř z volné přírody odnášet, vypouštět ji a podobně. Samotné zvěři nijak neprospěje. Zařazení invazních druhů na stejný seznam by znamenalo, že by se myslivci o tyto nežádoucí druhy museli starat a hradit škody jimi způsobené.

Členové Českomoravské myslivecké jednoty věří, že Poslanecká sněmovna při schvalování novely vezme v potaz naši společnou petici, kterou jsme 11. května předali Poslanecké sněmovně.

Téměř 90 000 podpisů sebrali dobrovolníci z řad členů Českomoravské myslivecké jednoty za pouhých sedm týdnů. Signatáři se podpisem přihlásili k požadavku, aby Česká republika i nadále chránila unikátní středoevropské spolkové pojetí myslivosti jako nositelky mysliveckých tradic a zvyků zapsané na seznamu národního kulturního dědictví ČR.

Žádáme:

  • nápravu omezení práv vlastníků – držitelů honiteb a uživatelů honiteb, které založil zákon č. 314/2019 Sb., a nastavení takového způsobu stanovení plánu mysliveckého hospodaření, který držitele a uživatele honiteb neomezí v právech, zachová jejich rovné postavení a umožní efektivní státní kontrolu;
  • zachování minimální výměry vlastních i společenstevních honiteb nejméně na současných 500 ha;
  • zachování možnosti pronájmu honiteb ve vlastnictví státu za podmínek na trhu obvyklých;
  • zachování práva rozhodovat o vydání povolenky k lovu výlučně uživateli honitby;
  • umožnění všem uživatelům honiteb vydávat povolenky k lovu pro usmrcování jedinců nežádoucích invazních druhů živočichů i jiným osobám než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři;
  • zachování druhů, které nelze obhospodařovat lovem, mezi zvěří a zároveň nerozšiřování seznamu zvěře o hospodářsky nevýznamné invazní druhy;
  • nezavádění tzv. národního seznamu invazních druhů a nerozšiřování existujícího evropského seznamu invazních druhů o druhy hospodářsky významné;
  • nerozšiřování zákazu použití olověných nábojů (nábojů s olověnou střelou či střelami) nad rámec současného znění § 45, odst. 1, písm. w) zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, a to při zachování stávajícího pojetí mokřadu, jako mokřadu s mezinárodním významem, a to včetně aktivního odporu proti takovýmto zákazům a jejich návrhům, jejichž předkladatelem jsou orgány a instituce Evropské unie;
  • odmítnutí jakýchkoli návrhů výkon práva myslivosti nad rámec stávajícího stavu omezit, na části území zcela zakázat či zařadit mezi nežádoucí aktivity, a to včetně aktivního odporu proti takovýmto zákazům a jejich návrhům, jejichž předkladatelem jsou orgány a instituce Evropské unie.

O dění kolem novely zákona o myslivosti vás budeme i nadále informovat.

Přejít na začátek