V historii světové myslivosti existují okamžiky, které zásadně ovlivnily náš obor na desítky let dopředu. Pro nás, české a slovenské myslivce, je jedním z nejvýznamnějších rok 1937. Tehdy se Praha stala místem, kde vznikla jednotná mezinárodní pravidla pro hodnocení loveckých trofejí. V následujících řádcích si připomeneme cestu k tomuto úspěchu i významné osobnosti, které za ním stály.
Kořeny mezinárodní spolupráce a začátky ve Varšavě
Cesta k jednotnému hodnocení začala v roce 1930 na prvním zasedání nově vzniklé mezinárodní organizace CIC. Snaha sjednotit roztříštěné národní metody však narážela na nejednotnost, což se naplno projevilo v roce 1934 ve Varšavě u příležitosti výstavy loveckých trofejí. Ukázalo se, že úkol je mnohem složitější, než se čekalo, a byla ustavena komise, která měla připravit půdu pro další jednání.
Praha jako strategické centrum příprav
Rozhodující moment nastal, když Československo navštívil prezident mezinárodní lovecké rady CIC Maxim Ducrocq. Po jednání se zástupci Ministerstva zemědělství ČSR, Československé myslivecké jednoty (ČSMJ) a státních lesů bylo rozhodnuto: klíčové zasedání přípravné komise se uskuteční v roce 1937 v Praze.
Zasedání pod prezidentskou záštitou v srdci Prahy
Mezinárodní komise se sešla ve dnech 24. až 26. května 1937 při jarní výstavě trofejí pořádané tehdejší Československou mysliveckou jednotou (dále jen ČSMJ) v Praze. Organizace zasedání byla svěřena přípravnému výboru IV. Celostátní výstavy trofejí při Hospodářské výstavě v Praze, konané pod záštitou prezidenta republiky Dr. E. Beneše, což podtrhovalo tehdejší společenský význam myslivosti. Pozváním zahraničních delegátů na zasedání komise byly pověřeny organizace ČSMJ a Hubertus Verband.
Významné zastoupení evropských delegací
Praha tehdy hostila elitu evropského lovectví. Kromě prezidenta CIC Maxima Ducrocqa se zasedání účastnili delegáti téměř všech evropských států – Belgie, Dánska, Francie, Jugoslávie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska a Švédska. Hostitelem a čestným hostem byl sám prezident Dr. E. Beneš.
Elita československé myslivosti u jednacího stolu
Československou delegaci na jednání komise zastupovali: předseda ČSMJ prof. Ing. Antonín Dyk, předseda myslivecké rady při ČSMJ prof. PhDr. Julius Miloš Komárek, MUDr. Václav Rubeška, generální ředitel státních lesů a statků Ing. Dr. Karel Šiman (autor metody pro hodnocení mufloních toulců), Jan Pálffy, Pavel Pálffy, Dr. Bedřich Strachwitz, vrchní lesní rada Jan Mayer, jednatel ČSMJ Ing. Jiří Sekera, Viktor Schick-Ferber, ministr zemědělství ČSR JUDr. Zadina, ministr obchodu ČSR J. V. Najman.
Sjednocení metod: Od maďarského jelena po českého muflona
Hlavním bodem zasedání bylo projednat podmínky pro sjednocení metod hodnocení trofejí: jelena evropského, srnce obecného, daňka evropského, losa evropského, soba evropského, kamzíka horského, muflona, kozorožce alpského, zbraní prasete divokého, zubra evropského, bizona prérijního, pižmoně grónského, lebek a kůží šelem. Pro hodnocení jeleních parohů byla přijata maďarská metoda podle ředitele ZOO v Budapešti Huberta Nadlera, která se poprvé ověřila v Budapešti na výstavě trofejí v roce 1927 a používala se až do listopadu 1937. Později se částečně upravila a je platná jako metoda CIC bez názvu původního autora metody. V květnu 1937 se v Praze uplatnil návrh Wilda pro hodnocení trofejí daňků, Biegera pro hodnocení srnčích parůžků a pro hodnocení kamzičích růžků se uplatnil návrh rakousko-německý. Pro hodnocení zbraní kňourů a losího paroží, byly akceptovány návrhy I. Stachowiaka z Polska. Z českých návrhů byla přijata metoda prof. Dyka na hodnocení mufloních toulců. Pro hodnocení dalších druhů trofejí vznikly nové metody, které nejsou spojeny se jménem konkrétního autora.
Mezinárodní uznání pro československou myslivost
Za vzornou přípravu zasedání poděkoval prezident CIC Maxim Ducrocq československému prezidentu Dr. E. Benešovi. Ocenil úroveň československé myslivosti, která právem patřila vedle německé k vrcholům péče člověka o přírodu.
Baron Sommaruga jménem všech hostů poděkoval československé vládě a generálnímu řediteli Československých lesů a statků Dr. K. Šimanovi za dokonalou přípravu jednání a uspořádání programu dílčích porad. Říšskoněmecký nejvyšší lovčí Scherping zdůraznil historický význam pražského zasedání pro vznik mezinárodních metod hodnocení trofejí, které se poprvé uplatnili při hodnocení trofejí před berlínskou Mezinárodní mysliveckou výstavou v listopadu 1937.
Zrození „Pražské metody CIC“
Navržené metody se s úspěchem odzkoušely v Berlíně při hodnocení trofejí v říjnu 1937. Československé zasedání přípravné komise CIC bylo tedy kolébkou metody pro hodnocení trofejí, která se až do výstavy v Berlíně nazývala podle místa vzniku „Pražská metoda CIC pro hodnocení trofejí“.
Tradice, která nesmí být zapomenuta
Nadcházející výročí těchto událostí by nemělo být jen strohou vzpomínkou. Je to příležitost k novému setkání zástupců zakládajících států a k uspořádání odborné konference či výstavy, která by připomněla naši tehdejší vůdčí roli v evropské myslivosti.
Pátrání po ztraceném pokladu: Kde je světový šampion z roku 1937?
V souvislosti s úvahami uskutečnění oslav výročí vzniku pravidel hodnocení trofejí CIC se obracíme na mysliveckou veřejnost s prosbou. Pátráme po historické trofeji muflona uloveného v roce 1936 v Újezdě u sv. Kříže (lovec A. Pallavicini). Tato trofej získala v roce 1937 v Berlíně 1. místo na světě. Trofej je preparovaná na poprsí (viz přiložený obrázek) a byla na dlouhé chodbě zámku v Jemnicích.
V roce 1945 byl zámek konfiskován a zámecké budovy využívala armáda. V roce 1992 zanikl jemnický vojenský útvar. Zámecký inventář byl převeden do expozic zámků v Jaroměřicích, Náměšti, Milovicích, Dačicích a Boskovicích. Existuje možnost, že byla předána tehdejší lesní správě. Za jakoukoli informaci vedoucí k nalezení tohoto unikátu pro případné výstavní účely budeme velice vděčni. Kontakt:negrzvf.fpvo@frmanz.pm
Doc. Ing. Miloslav Vach, CSc. SITJ CIC, člen ITEB CIC