První pokusy o prezentaci loveckých úspěchů se poprvé podařilo uspořádat na Zemské jubilejní výstavě Království Českého v roce 1891. Tato výstava pořádaná v Praze byla průkopníkem pro pořádání dalších výstav převážně loveckých trofejí. Další takovou příležitostí byla Celosvětová výstava ve Vídni v roce 1910. Pokračování mysliveckých výstav po vzniku samostatného státu Československo, bylo obnoveno v roce 1933 opět v Praze u příležitosti 10. výročí vzniku jednotné myslivecké organizace Československé myslivecké jednoty. Tyto výstavy se pak každoročně opakovaly až do roku 1939. Od roku 1938 byly výstavy a hodnocení trofejí s garancí mezinárodní organizace CIC. Tuto tradici přerušila na mnoho let druhá světová válka. Po 23 letech se navázalo na předválečnou tradici mysliveckého výstavnictví s tím rozdílem, že už hodnocení trofejí, které se sice provádělo stále metodou CIC, schválenou v roce 1937 v Praze, nebylo garantováno mezinárodní organizací CIC. Příčinou bylo to, že Československo nemohlo setrvat v této organizaci, kde byly členy ty státy, které se podíleli na Mnichovské dohodě 30.9.1938, která nám odebrala část českého pohraničí. Proto bylo hodnocení loveckých trofejí na výstavách pořádaných v Brně v roce 1965 a 1971 bez garance CIC. Trofeje se sice na obou výstavách hodnotily metodou CIC, ale data z katalogů se nemohla zařadit do celosvětové databáze. To byla významná překážka k prezentaci chovatelských úspěchů československé myslivosti v mezinárodním měřítku.
Sedmdesátá léta byla obdobím intenzivního rozvoje československé myslivosti. Myslivost byla chápána nejen jako zájmová činnost, ale také jako součást péče o krajinu a chov zvěře. Československo tehdy patřilo mezi země s vysokou odbornou úrovní mysliveckého hospodaření. Proto i mezinárodní organizace CIC stále častěji komunikovala s uznávanými československými mysliveckými odborníky se zájmem o navázání užší spolupráce.
Časový odstup od Mnichovské zrady přispěl k navázání vztahů s mezinárodní organizaci CIC a návrat k řádnému členství v CIC neměl už žádnou překážku. Proto se u příležitosti tohoto obnoveného členství připravovala národní myslivecká výstava s mezinárodní účastí.
Místo konání výstavy se nevrátilo k tradici výstavnictví v Praze a v Brně. Uspořádáním výstavy bylo pověřeno výstaviště v Českých Budějovicích při národní výstavě „Země živitelka“ konané 28. srpna až 12.září 1976.
Areál českobudějovického výstaviště, měl charakter lesoparku o rozloze 25 ha. Ten dal exteriéru výstaviště unikátní charakter, kde byly pavilony s plochou 5 000 m2 citlivě zasazeny do vzrostlé zeleně. Pro tuto oslavnou výstavu se jevilo toto výstaviště jako ideální, a proto dostalo ve výběru místa, prioritu.
Tím, že se Československo vrátilo jako řádný člen do mezinárodní organizace CIC, byla výstava jednou z nejvýznamnějších poválečných událostí svého druhu v tehdejším Československu.
Příprava výstavy se stala prioritou nejenom pro české a slovenské myslivce, ale i pro státní organizace, které poskytly výstavě potřebnou záštitu. Proto se už od začátku výstava připravovala jako mezinárodní. Pro představu je dobré připomenout, jak probíhala příprava na tuto výstavu. Snad to pomůže zdůraznit význam mysliveckého výstavnictví, které prezentuje práci myslivců pro přírodu, ale pro společnost.
Výstava se připravovala celý rok a k tomu byly vytvořeny nejenom podmínky, státními institucemi, ale i profesionálními týmy, které odvedly neskutečnou práci. Pro příklad jsou uvedeny garanti výstavy a realizační týmy složené i ze zahraničních expertů.
Čestné předsednictvo
- Ministr zemědělství a výživy ČSSR: RSDr. Bohuslav Večeřa
- Ministr zemědělství a výživy ČSR:
- Ministr poľnohospodárstva a výživy SSR:
- Ministr lesního a vodního hospodářství ČSR: Ing. Ladislav Hruzík
- Ministr lesného a vodného hospodárstva SSR: František Hagara
- Generální ředitel vojenských lesů a statků: Generálmajor Ing. Václav Růžička
Scénář výstavy zpracovalo
Oddělení vzdělávání a kultury Českého mysliveckého svazu v čele s Janem Limou a týmem výtvarníků a architekta Ing. arch. Miroslava Čtvrtníka
Výstavní výbor
- Předseda federálních mysliveckých svazů ČSSR: Ing. Rudolf Jindrák
- Místopředseda federálních mysliveckých svazů ČSSR: Ing. Štefan Benko
- Mezinárodní komise pro hodnocení trofejí metodou CIC
- Předseda komise pro hodnocení trofejí: Ing. Vojtěch Richter SSR
- Počet zahraničních členů v komisi: 7
Ing. László Bakkay Maďarsko, Dipl. Ing. Christu Nikolau, Rumunsko, Ing. Valentina P. Nikolskaja, Sovětský svaz, Witold Sikorski, Polsko, Plk. Ignacy Stachowiak, Polsko, srov. Tech. Herbert Tomiczek, Rakousko, Vasil Vasiljev, Bulharsko
- Počet členů v komisi z ČSR: 27
- Počet členů komisi ze SSR: 13
Charakter výstavy
Výstava byla koncipována jako mezinárodní přehlídka myslivosti, která prezentovala: lovecké trofeje, výsledky chovu spárkaté zvěře, mysliveckou péči o krajinu, lovecké zbraně a vybavení, mysliveckou kynologii, sokolnictví, mysliveckou kulturu a tradice.
Vedle československých organizací se představili také zahraniční účastníci z evropských zemí, ale také z Číny a Mongolska.
K výstavě byl vydán katalog s tabulkami a fotografiemi loveckých trofejí, které byly na výstavě ohodnoceny a vystaveny.
Významnou součástí byly expozice loveckých trofejí, které se musely umístit i do exteriéru výstaviště pod přístřešky. Trofeje v počtu 4 082 po 38 leté pauze byly opět hodnoceny podle mezinárodní metody CIC.
Na výstavě byly prezentovány významné trofeje zvěře zejména: jelena evropského, siky japonského, siky Dybowského, jelence běloocasého, srnce obecného, daňka skvrnitého, muflona, kamzíka horského, divokého prasete, medvěda hnědého, vlka obecného, rysa ostrovida, kočky divoké a trofejí z Ruska a Mongolska.
Expozice výstavy byly reprezentativní přehlídkou výsledků dlouhodobého mysliveckého hospodaření v různých státech Evropy a Asie.
Organizace výstavy a logistické zajištění
Na přípravě výstavy se podílely zejména: Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SSR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, Ministerstvo lesného a vodného hospodárstva SSR, Federální výbor mysliveckých svazů ČSSR, Český myslivecký svaz, Slovenský poľovnícky zväz, Československé státní lesy, Slovenské štátne lesy, Vojenské lesy a statky, vysoké školy a výzkumné ústavy.
Výstava byla podporována státní správou jako významná odborná i reprezentativní akce s nadnárodním významem.
Odborný obsah výstavy a doprovodné programy
Součástí programu byly odborné semináře, přednášky o biologii zvěře, prezentace výsledků výzkumu, ukázky myslivecké kynologie, výstavy loveckých psů, ukázky vábení zvěře, myslivecká hudba a vystoupení trubačů, mezinárodní střelecké soutěže.
Velký důraz byl kladen na ekologii, ochranu přírody, ale i na optimalizaci chovu a početních stavů zvěře.
Kulturní rozměr výstavy
Výstava prezentovala myslivost jako součást národních tradic a kultury samostatnými expozicemi: historických loveckých zbraní, mysliveckých stejnokrojů, obrazů a grafik s loveckou tematikou, práce preparátorů a příkladů preparace pro zoologické sbírky i myslivecké tradiční preparáty zvěře, řezbářských prací.
U příležitosti výstavy byl vydán Pamětní známkový aršík „Země živitelka 1976“ vydaný Československou poštou, který tematicky navazoval na myslivost a znázorněných hlavních druhů chované zvěře v Československu.
Mezinárodní význam výstavy
Výstava měla význam nejenom národní, ale i v rámci Evropy získala kladnou odezvu. Přispěla k prezentaci československé myslivosti, výměně zkušeností mezi mysliveckými odborníky a propagaci systému hodnocení trofejí metodou CIC a významu hodnocení jako monitoringu úrovně chovu zvěře.
Závěr
Mezinárodní výstava myslivosti v Českých Budějovicích v roce 1976 představovala jednu z nejvýznamnějších československých mysliveckých akcí 70. let. Jejím hlavním přínosem byla prezentace silných loveckých trofejí světové úrovně, výsledků československého chovu zvěře a moderních metod mysliveckého hospodaření. Výstava zároveň posílila mezinárodní prestiž československé myslivosti.
Výstava byla významná tím, že se znovu setkala mezinárodní komise pro hodnocení loveckých trofejí, delegovaná přímo organizací CIC. Hodnotily se zde trofeje nejen z tehdejší ČSSR, ale také z Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska a Sovětského svazu. Pro československou myslivost to byla jedinečná příležitost ukázat zahraničním účastníkům úroveň československého chovu a péče o zvěř v době, kdy byla československá myslivost na absolutním evropském vrcholu.
Význam této výstavy nebyl časově omezen na sedmdesátá léta, ale je stálým příkladem a motivací pro prezentaci naši myslivosti nejenom pro myslivce, ale především pro veřejnost, která je v posledních létech pod tlakem mediálních dezinformací o myslivcích, chovu a lovu zvěře. Výstavy jsou aktuálním a přirozeným nástrojem, jak objektivně informovat o významu práce myslivců.
doc. Ing. Miloslava Vacha, CSc.
Snímky trofejí: Jaromír Zumr (archív Myslivost 1976)
