Novinky

Tvrdá práce myslivců má hmatatelné výsledky

Čeští myslivci v roce 2019 založili více než 700 napajedel pro zvěř, vypustili více než 1200 chráněných koroptví a vysadili více než 13 000 stromů a keřů. Myslivci ve svém volném čase a často i na své náklady konkrétně pomáhají české přírodě.

Již jednašedesát let je měsíc červen spojen s myslivostí. Tradice propagace myslivosti právě v červnu vznikla v roce 1959 a přes společenské změny se udržela až do současnosti. A právě v současnosti, kdy ochrana přírody podléhá ideálům různých aktivistických skupin, nabývá prezentace skutečného přínosu české přírodě na významu.

V myslivosti se spojují vzdělání, tradice, znalost přírody a láska k ní. Výsledkem je řada konkrétních opatření, která zlepšují životní prostředí, napravují negativní dopady sucha či se v krajině snaží udržet ohrožené druhy živočichů.

Boj se suchem je v posledních letech stále aktuálnější. Tam, kde mohou, se myslivci snaží na svých pozemcích a na své náklady budovat tůně, jinde se snaží životní podmínky volně žijících zvířat zlepšit alespoň zřizováním napajedel. Takových napajedel myslivci udržují a obvykle pravidelně ručně zásobují vodou přibližně 15 000 napříč celou Českou republikou. V roce 2019 jich bylo zřízeno více než 700. Zvěři slouží také téměř 100 000 slanisek a 82 000 krmelců.

Součástí opatření proti suchu a na podporu biodiverzity je rovněž obnova mezí, remízků či výsadba stromů, které pomáhají udržet vodu v krajině a zároveň poskytují kryt a potravu řadě živočišných druhů. V roce 2019 myslivci vysadili nejméně 5700 stromů a 8000 keřů.

Ve stínu ochrany velkých šelem a dravců bohužel zůstává snaha o záchranu méně nápadných živočichů, například koroptve polní. Dříve hojný pták, jehož výskyt se počítal v milionech, se dnes v Česku vyskytuje v počtu několika málo desítek tisíc kusů. Přestože se nejedná o lovnou zvěř, zabývá se řada myslivců jejich odchovem a ochranou. Mezi lety 2010 a 2019 myslivci do volné přírody vypustili více než 18 000 koroptví, a zásadně tak přispěli k udržení jejich populace. Ještě o hodně vzácnější je v Česku tetřev hlušec, jehož přirozené životní prostředí prakticky vymizelo. Tetřevů myslivci ve stejném období vysadili více než tři stovky.

Nedílnou součástí myslivosti je ochrana zvěře a lidských majetků v podobě budování pachových či akusticko-světelných ohradníků kolem silnic. Statistika, kolik kilometrů silnic myslivci tímto způsobem chrání, se nevede, plašiče ale při svých cestách českou přírodou nepřehlédnete. Jsou to kůly, které v pravidelných intervalech lemují silnice. Na jejich vrcholu se obvykle nachází smotek dřevité vlny, PU pěny či elektronická akusticko-světelná krabička. Prosíme, nepoškozujte tato veřejně prospěšná zařízení. Významně snižují nejen škody na vozidlech, ale také množství zranění plynoucích z dopravních nehod se zvěří.

Na všechnu svou práci pro českou přírodu myslivci vydělávají hospodařením se zvěří, v malé míře čerpají veřejné prostředky, a především významně přispívají svým časem a penězi. V souhrnu jsou za celou ČR myslivci největší silou praktické ochrany přírody: ročně odvádí více než 50 000 000 dobrovolnických hodin práce a ze svého hradí náklady v řádu miliard korun.

Fotografie práce myslivců pro českou přírodu najdete v naší galerii Myslivci a společnost.

Prezentovaná data pocházejí z myslivecké statistiky, čerpání příspěvků státu na myslivecké hospodaření a propočtů Českomoravské myslivecké jednoty.