Orgány a úřednický aparát Evropské unie v současnosti pracují hned na dvou různých zákazech olova: zákazu olověných střel v brokových nábojích v mokřadech a zákazu veškerého olova ve střelách a rybářských zátěžích. První již byl definitivně schválen, druhý přijde na řadu začátkem roku 2021. Stručná odpověď na otázku v titulku však zní – nic. Alespoň zatím.
Zákaz olova v mokřadech je právně velice nekvalitní text, jehož vznik provázely mnohé kontroverze. Mokřad je v zákazu definován jako jakákoli přírodní i umělá, sladká, brakická i slaná, trvalá i dočasná a viditelná i neviditelná voda a zároveň stometrové ochranné pásmo kolem každé takové vody. Na vypracování a prosazení zákazu se prokazatelně podílela nátlaková ekoneziskovka Birdlife International. Zákaz přes všechny vady prošel. V mokřadech má být zakázáno nejen použití, ale i držení1 brokového střeliva se střelou (střelami) obsahující více než 1 % olova. Zajímáte-li se o detaily, nahlédněte do starších článků: Evropská komise prosadila zákaz olova v mokřadech, EU chrání louže po dešti, zákaz olova na spadnutí nebo Unijní olověná blamáž.
Ptáte-li se, jak v krajině poznáte, jestli se právě nacházíte v mokřadu, pak nejjednodušší odpovědí bude, že nepoznáte. Těžko uvidíte právě vyschlou dočasnou anebo neviditelnou vodu, například rašeliniště skryté pod povrchem. Naopak se vám může stát, že zaprší a původně suché místo bude během pár minut mokřadem. Definice je natolik široká, že podle ní je mokřad vlastně všude. Tím však vzniká značná právní nejistota. Nejen, že není možné poznat, kde je olověné brokové střelivo legální. Jeho soulad či nesoulad se zákonem bude dokonce záviset na něčem tak nepředvídatelném, jako je počasí.
Organizace, které se zákazu stavěly na odpor v čele s Evropskou mysliveckou federací FACE a Českomoravskou mysliveckou jednotou, na tuto právní vadu dlouhodobě poukazovaly. Komise a následně většina v Evropském parlamentu však nejevily zájem se jí zabývat. Aby také ne. Je totiž ošetřena přímo v textu zákazu. Ten totiž připouští zákaz plošný dle uvážení jednotlivých členských států.
Zajímavostí obou zákazů olova je také způsob jejich zavedení do evropského práva. Nejedná se totiž o směrnice či nařízení, ale o pouhé „dopsání“ olova ve střelivu na dlouhý seznam v jedné z mnoha příloh nařízení o kontrole a regulaci chemických látek REACH. Nařízení REACH tak bylo vůbec poprvé v historii použito k zákazu chemické látky koncovým spotřebitelům. Dosud se vztahovalo výlučně (zjednodušeně) na právnické osoby uvádějící chemické látky na trh. Samo nařízení REACH obsahuje odstavec, který z jeho působnosti koncové uživatele vyjímá.
Podrobný popis všech problémů spojených se zákazy olova by vydal na desítky stránek. Jaká je ale odpověď na otázku v titulku, co bude pro olovo jinak v roce 2021?
Zákaz olova ve střelivu pro brokovnice v mokřadech
Nic. Zákaz sice začne platit okamžikem, kdy vyjde v úředním věstníku EU, což očekáváme někdy počátkem roku, ale účinnost má odloženou o dva roky. Nejdříve tedy do našich životů zasáhne počátkem roku 2023. Jak se ale ve skutečnosti v České republice projeví, je v tuto chvíli s ohledem na výše zmíněné nejasnosti naprosto neznámé.
Úplný zákaz olova ve střelivu
Zveřejnění návrhu na úplný zákaz olova ve střelivu očekáváme v lednu. Mělo by jít o úplný zákaz prodeje, držení i užití veškerého střeliva s obsahem olova. Jak přesně zákaz bude vypadat a kdy by mohl začít platit, není možné v tuto chvíli říct. Aby toho ale nebylo málo, mají Evropská komise a jí podřízené úřady i další nápady:
Zákaz hliněných holubů s obsahem asfaltu
Před několika dny vyjádřila Evropská agentura pro chemické látky ECHA „znepokojení“ nad stovkami tun toxických polycyklických aromatických uhlovodíků, které se údajně do přírody uvolňují z hliněných terčů (holubů) s obsahem asfaltu. Takové „znepokojení“ téměř jistě v brzké době spustí práce na konkrétní podobě zákazu.
Zákaz myslivosti na 10 % území
Pokud vám zákazy olova a hliněných holubů znějí neuvěřitelně, zřejmě jste zatím neslyšeli o návrhu výboru NADEG kompletně zakázat myslivost na 10 % rozlohy EU. Podle návrhu by přísně chráněná území měla být obsazena přirozeně se vyskytujícími stanovišti a druhy a měla by mít dostatečnou velikost, sama o sobě nebo společně s nárazníkovými zónami s nižší úrovní ochrany, aby bylo zajištěno nerušení přírodních procesů, na nichž závisí. Činnosti, jako jsou těžba, rybolov, lov nebo lesnictví, nejsou s touto úrovní ochrany kompatibilní. Přísně chráněných má být právě oněch 10 % rozlohy každého státu. Předkladatelé si od takové ochrany slibují zvýšení biodiverzity…
Českomoravská myslivecká jednota proti všem návrhům, které mají negativně dopadnout na českou myslivost a myslivce aktivně bojuje. Někdy je takový boj otevřený a viditelný (vzpomeňte například obří anketu mezi europoslanci k zákazu olova v mokřadech), jindy se z taktických důvodů odehrává spíše v pozadí. Můžete si být jisti tím, že ani v roce 2021 v tomto boji nepolevíme.
Průzkum FACE pro socioekonomickou analýzu
Federace evropských mysliveckých organizací FACE připravila dotazník, který bude podkladem pro studii socio-ekonomických dopadů zákazů olova. Dejte vědět, jak vás úplný zákaz olova zasáhne. Vaše zpětná vazba je důležitá pro získání relevantních argumentů o dopadech zákazu, které při prosazování zákazu na mokřadech chyběly, přičemž Evropská komise si socio-ekonomickou analýzu rovněž nezadala. Tato data jsou přitom potřeba, protože při návrhu zákazu může Evropská agentura pro chemické látky ECHA jeho negativní dopady na střelce vyhodnotit nesprávně. Je také možné, že na základě znalosti těchto dopadů v úplném zákazu vzniknou některé výjimky.
Vyplňte, prosíme, dotazník. Je v českém jazyce.
1 Oficiální překlad nařízení hovoří o „nošení“. Pro přehlednost však používáme obsahově ekvivalentní termín „držení“ zavedený českým zákonem o střelných zbraních a střelivu (119/2002 Sb.). Termín „nošení“ má v tomtéž zákoně jiný význam.